Vybízí to k zamyšlení, jestli se také dožijeme takového věku. A co to pro nás bude znamenat. Možná se dočkám i já vysokého věku. Babička zemřela ve 92 letech, její otec v 95. A oba relativně svěží, vzhledem k svému věku. Pravda, budu mít na stará kolena na co vzpomínat. Ale také jde o to, jak bude za padesát, šedesát let, vypadat zázemí pro seniory. Bude–li důchodové zabezpečení pokračovat v současném duchu, máme se na co těšit. Do práce budeme muset chodit možná do sedmdesáti, pak budeme živořit s malými důchody, nadávat na všechny režimy, co byly, jsou a budou, s úsměvem vítat delegace Sborů pro občanské záležitosti s gratulacemi, krmit při oslavách novináře chlebíčky. Pokud ale toto všechno budeme moci absolvovat, bude to znamenat, že budeme celkem svěží na těle i na duchu. Tak na to se celkem těším.