Fíkům se věnuje přes třicet let. „Začínal jsem kaktusy a sukulenty, dokonce jsem jeden rok byl předsedou kaktusářů v Tachově, ale pak jsem plynule přešel k citrusářům,“ popsal své pěstitelské začátky Stanislav Beran.

„Měl jsem pomerančovníky i mandarinky, ale pak mě to přestalo bavit a začal jsem dělat do fíků. Těm už se věnuji přes třicet let,“ uvedl.

Fíkovník si přivezl z bývalé Jugoslávie a strom roste ve skleníku dodnes, i když dnes je to již jeho pátá generace. „Zkoušel jsem pěstovat fíkovník i venku, ale jistota úrody byla tak jednou za tři roky a to muselo být teplé léto a mírná zima. Fíky dozrávají 110 až 120 dní, takže lépe se jim v našich klimatických podmínkách daří ve skleníku,“ vysvětlil pěstitel, který si ve skleníku hýčká také vlastní chilli papričky, kaktusy a další rostliny.

Fíkovník má ovšem nejraději. „Fíky mám rád i jako ovoce. Letos máme přes čtyřicet plodů, jeden má v průměru 80 gramů. Ale už jsme měli i větší, dobrá úroda byla loni, kdy jsme sklidili přes stovku plodů.“ Beranovi jedí fíky čerstvé, na džem nebo jiné pochutiny by musela být úroda daleko větší. V Česku je pěstitelů fíků více, zkušenosti a rady si vzájemně vyměňují přes internet.

Stanislav Beran se věnuje řadě netradičních rostlin. „Říká se o mě, že když vidím semínko, musím ho vzít a zkusit, co se z něj dá vypěstovat,“ usmívá se.

Na zahradě se po konstrukci houpačky pne liána obsypaná sladkými plody velkými jako angrešt. „Je to jedna z odrůd kiwi, říká se jí sibiřské kiwi. Pěstuji i normální kiwi, ale k němu potřebuji samičí strom. Ten teprve vyrůstá. Zkouším i banánovník, ale ten spíše jako okrasnou rostlinu, plodit asi nebude,“ ukazuje svoji zahrádku.

Letos si Stanislav Beran pořídil kaki, zkouší také olivovník, mišpuli japonskou, cherimoyu, granátové jablko a řadu dalších pro naše končiny nezvyklých rostlin.