Tak těmito slovy odpovídají rodiče, kteří se snaží zodpovědnost za jednání svých ratolestí přenést na bedra vzdělávacích zařízení. Ano, škola je především vzdělávací zařízení. Za jejich chování na veřejnost nesou plnou zodpovědnost právě jejich dospělé vzory, tedy rodiče. Škola nemůže postihnout to, co děti dělají ve svém volném čase, pokud se tedy při něm zrovna nepohybuje na její půdě. A zákon ji to vlastně ani neumožňuje. Školy určitě nevedou mládež k vandalství. To my, rodiče, si nedokážeme připustit, že ztrácíme kontrolu nad tím,co naši potomci po vyučování dělají. A pak se snažíme zodpovědnosti za jednání dětí hodit právě na kantory. Ano, pokud nám děti poničí naše vlastní dílo, dokážeme spustit hrozný povyk. Pokud se nás to ale netýká a syn nebo dcera se vyřádí na cizím majetku, pak nad tím jenom pokrčíme rameny. Nikdo nám přece nemůže dokázat, že čekárnu pobouralo naše dítě…