V Tachovském deníku vyšel komiks s názvem Lidi, v čem to žijeme… Opravdu, těžko se najdou slova výstižnější, když člověk přemýšlí o problémech kolem nás. Ten komiks se sice týká problematiky rodičů a dětí, ale ta slova mají platnost obecnější. Pro ilustraci přináším pár nadpisů či myšlenek, uveřejněných v posledních dnech v novinách: Myslí politici na výtržníky? Stát nezvládá péči o problémové děti…
Malým obcím chybí zastání proti městům… Cizí mafie se v Česku definitivně usídlily… Česko je nejhorší ze všech členů EU v přijímání jejích právních norem… Debakl české vlády v OSN… Policii ohrožuje srůstání s podsvětím… Boj s korupcí se Česku moc nedaří… BIS: Kde jsou státní peníze, tam je i mafie… Oběti jsou na tom hř než StB… Lze si povšimnout, že těch zorných úhlů , pochmurných pohledů není sice málo, ale přitom to zdaleka nejsou všechny. Dovolím si doplnit jeden jediný z těch mnoha chybějících.
Ten úhel jsou sběrné suroviny. Zloděj něco ukradne. Třeba těžké litinové poklopy. Pokud je přistižen, což se stává málokdy, tak je míra jeho viny posuzována podle odhadnuté ceny kradených věcí. Ta bývá malá. V případě litinových poklopů sotva čtvrtinová v porovnání s cenou nových. Při dávání věcí do pořádku musí ten okradený koupit poklopy nové, a ty jsou několikrát tedy o několik set procent dražší, než odhadnutá výše škody. Oproti okradenému je tedy zloděj ve výhodě. A protože ten okradený nemusí na nové poklopy hned mít, může do otevřené díry někdo spadnout a zranit se. Např. zase nějaký zloděj při cestě za lupem.
Kdo za ten úraz pak ponese hmotnou zodpovědnost? Ten zloděj kupodivu ne. Takže spíše oběť, okradená organizace. Člověk by tomu ani nevěřil, kdyby ho ovšem s těmito okolnostmi neseznámil člověk, který něco takového zažil. Takže odpověď na tu otázku, která tak výstižně charakterizuje i dnešní dobu, by mohla znít: Žijeme v zemi, kde se zlo vyplácí. Už dlouhá desetiletí. A protože tyto problémy se týkají v neposlední řadě politiků, připomeňme jim jednu prastarou zkušenost. „Není to dobrý panovník, když zavčas nepozná narůstající nešvary ve své zemi.“ Více zodpovědnosti i pokory a méně té chorobné chamtivosti po moci by jistě většině našich politiků neškodilo. Ty na komunální úrovni nevyjímaje…
Petr Janata
