Listopad mají orientační běžci tradičně rezervován pro jednu z nejnáročnějších disciplín – dvoudenní horský orientační běh dvojic. Ten se běhá pouze jednou v roce a to rovnou jako Mistrovství České republiky.

Závod je to dost dlouhý, vítězné duo má pobýt v lese každý den zhruba tři a půl hodiny. Pořadatelství se letos ujal oddíl z Jihlavy, který akci situoval do zvlněného terénu Vysočiny s centrem v Řásné u Telče. Na start se postavilo téměř 140 dvojčlenných týmů. Ty soutěžily v sedmi vypsaných kategoriích. Svá želízka tam měl i tachované, jejichž dva reprezentanti představovali čtvrtinu z osmi zástupců západočeské oblasti. Všichni se věkem vešli do kategorie HH 40, což jsou muži nad 40 let, v níž zápolilo patnáct dvojic.

V sobotním závodě čekal na všechny týmy po povinné první kontrole volný oběh sedmi dalších kontrol. To proto, aby se po hromadném startu závodní pole trochu roztrhalo. Nadějnou pozici si do neděle vytvořilo ašsko-sokolovské duo „Krušnohorští chrti“ ve složení Karel Pilař a Jiří Hájek, jež 25 km dlouhou trať zvládlo za 205 minut a 35 sekund. To byl druhý nejlepší čas. Na berounské Marka s Mezníkem ztráceli zhruba pět minut. Pátý doběhl „Drtivý úder“ – Václav Chotětický (Aš) a Josef Milota (Mar. Lázně) – za 239:30 a o dalších dvacet minut zpět skončili na osmém místě „Kanec a štvanec“ v sestavě Ondřej Janovič (Karlovy Vary) – Tomáš Sedláček (Kralovice) před tachovským „Západním expresem“, který tvořili Jan Michalec a Petr Kunc (264:49). Tachováci běželi až do poloviny závodu celkem dobře, pak se jim ale ozvaly nějaké zdravotní neduhy, a tak závěr spíše odchodili.

V neděli se rozpoutal boj o medaile i o umístění na dalších příčkách. Čekalo se, že někdo nevydrží se silami, ale všichni si je zřejmě dobře rozložili, protože při obdobných parametrech jako v sobotu dosáhli srovnatelných časů. Ti lepší vybíhali do půl hodiny v odstupech, které si vytvořili předchozí den, pak následoval společný start ostatních. Nedělní běh byl orientačně ještě více jednodušší, neboť například ve veteránské kategorii mužů běžely čtyři dvojice celý 25 km dlouhý závod pohromadě. Prakticky nikde nebyla možnost volit jiný postup. Nutno podotknout, že tento peloton táhli právě Michalec s Kuncem, kteří se zázračně dali přes noc do kupy a hýřili fyzickou aktivitou. Zvláště prvně jmenovaný školil ostatní v přesném postupu lesem. Pilař s Hájkem za to v neděli vzali, zlikvidovali pětiminutové manko a doběhli soupeře z Berouna. Po drobných zaváháních pak ale Marka s Mezníkem ještě třikrát předbíhali. Do cíle se vřítili jako první v nejlepším čase dne – 194 minut a 52 sekund. Na pásce byli o pouhých 18 sekund rychlejší. Celkově pobyli v lese 400 minut a 27 sekund, při nichž naběhali reálně něco mezi 55 až 60 kilometry. Chotětický s Milotou si oproti neděli polepšili a skončili celkově čtvrtí (459:54). Nebýt jedné zhruba osmiminutové chyby v postupu na pátou kontrolu, kde byla občerstvovací stanice, mohli dopadnout o příčku lépe. Na bronz jim scházelo asi čtyři a půl minuty.

Pro úplnost je třeba dodat, že se jedné chyby v postupu a na dohledávce dopustili i v sobotu. Tam je to připravilo asi o čtvrt hodiny. Slušné sedmé místo vybojovali Michalec s Kuncem (483:38), k čemuž jim pomohl rychlý a prakticky bezchybný čas z neděle, a jako jedenáctí byli hodnoceni Janovič se Sedláčkem (537:16).