Pogratulovat svému dlouholetému kamarádovi přijela při této příležitosti též závodnická legenda Miloslav Souček ze Stříbra, blahopřáním se přidal také Miroslav Šimek, člen AMK Stříbro. A posedět a pogratulovat při tak vzácné příležitosti dorazil i další kamarád a motokrosový fanoušek Josef Loukota.

Motokrosoví nadšenci následně společně poseděli a zavzpomínali na staré časy. Bártl se Součkem chrlili z rukávu jeden zážitek ze závodů za druhým, přátelsky se škádlili a ostatní zúčastnění jen tiše žasli nad jejich pamětí a množstvím vzpomínek, které jsou pro oba veterány stále živé. Došlo i na vyprávění o prvním závodě do vrchu, který se v Plané jel. Všichni v té době závodili na sériově vyráběných motorkách a vyjet velmi blátivý a kluzký terén byl velký problém. Po prvním kole tak Bártl, který měl tehdy zázemí v dílně pohraniční stráže, kde pracoval jako civilní zaměstnanec, nezaváhal, při přestávce do dílny zajel a na druhé kolo závodu dorazil namísto s pneumatikou na zadním kole pouze s ráfkem s navařenými hroty. Díky svojí kreativitě tenkrát závod jednoznačně vyhrál. Společně s Milou Součkem se pak trumfovali ve chvílemi až pikantních historkách, takže se dílna otřásala salvami smíchu. Ve svých vzpomínkách zabrousili i na další motokrosovou legendu Jardu Kmocha, se kterým právě Souček často cestoval po závodištích i mimo naši republiku.

Rudolf Bártl starší (nar. 17. 8. 1940) žije v Plané od roku 1946. Vyučil se jako opravář zemědělských strojů. A u strojů, i když nakonec závodních, zůstal vlastně celý život. Věnuje se opravám motorek, renovacím či stavbám replik. Sportovní veřejnost v motokrosu veteránů klasiků uznává zejména Bártlovu stavbu u nás raritního čtyřtaktu pro závody družstev pod organizací ECMO, kde je alespoň jedna taková konstrukce v některých kategoriích povinnou součástí týmu. S aktivním závoděním ho donutilo skončit zranění lopatky v roce 1969. Láska k motorkám ho však koncem 90. let přivedla zpět na startovní rošt Šumavského poháru, kde začal závodit ve třídě Veterán Klasik a vedl si opravdu skvěle. Za celou svojí jezdeckou kariéru bývalý závodník Rudé hvězdy Planá získal tolik pohárů, že prý je už ani neumí spočítat. Větší část je vystavena v dílně, kde opravář i ve svém věku tráví prací denně spoustu hodin. „Momentálně repasuji motor starého moskviče. Požádali mě o to známí mladí kluci, tak jsem jim vyhověl. Už jsem dělal i dva motory volhy,“ vysvětlil cože mu to leží na jednom z mnoha ponků obklopenými policemi a nástěnkami s věnci, poháry a vzpomínkovými předměty.