Sobotní mlhavé ráno nedávalo nijak tušit, jak se závody vyvinou. Koukolík známý v okolí pod přezdívkou BIO se svým strojem nesoucím v tomto seriálu číslo 161 vyrazil na start ve třídě MČR I.VET Open s tím, že ztráta na vedoucího jezdce je jen pár bodů a stát se může leccos, co může konečné výsledky seriálu ovlivnit. "No, stalo se," vypráví Jiří Koukolík. "Na jednom z dřevěných můstku jsem ve čtvrtém kole šel rovnou na hubu. Válel jsem se v bahně víc než leckterý divočák," řehtá se na plné obrátky. "Nakonec jsem se vyhrabal a vyrazil dál. Smůla se nevyhnula ani dalším jezdcům přede mnou, tak jsem dojel nakonec třetí. Je to sport, ale kluci by si to bývali zasloužili víc, " shrnuje sobotu.
V neděli si na start počkal díky posunu času o hodinu déle. Na trať vyrazil s myšlenkou, že závěrečný závod by se mohl podařit o něco lépe než sobotní. Jenomže člověk míní a náročná trať mění. "No za tenhle víkend na sebe fakt moc pyšný nejsem, ale jindy se mi vedlo a tak mě celkově druhé místo moc těší," radoval se upřímně v cíli Koukolík.
Času stráveného v autě při přesunech na závodiště má za letošní sezonu už trochu plné zuby, ale na závěrečný ceremoniál do Šiklova Mlýna 12. listopadu vyrazí. "Ani mi nejde tak o převzetí poháru, jako spíš o to, že se tam dobře a hlavně v klidu pobavíme s ostatními jezdci a snad si dám s mojí Míšou i nějaký ten taneček," myslí na svoji partnerku a mechanika v jedné osobě, která s ním absolvovala všechny závody, Jiří "BIO" Koukolík.
