V nejznámějším českém závodě Šediváčkův long, který se jezdí v Orlických horách, musel předčasně skončit. "Chtěl jsem obhájit prvenství na Šediváčkově longu, akorát při první etapě jsem měl docela těžký pád a narazil jsem si kostrč. Byl to asi můj nejtěžší pád v kariéře. Nemohl jsem při jízdě pomáhat psům a po jízdě jsem je ani nemohl zaopatřit, protože nešlo ani shýbnout se. Musel jsem tedy po první etapě z prvního místa odstoupit," řekl Deníku s tím, že před druhým musherem v pořadí měl asi půlhodinový náskok.

"I tak mohu hovořit o úspěchu, protože jsem poznal, že mám dobře natrénované psy," dodal.

Po zotavení absolvoval další klíčový závod, a to Ledovou jízdu v Krkonoších. "Je to také dlouhý, longový závod. A každý z musherů, který si tyto dva závody vyzkoušel ví, že Ledová jízda je náročnější," uvedl Kouřil. Závod se jede týmově, kromě psího spřežení startuje také běžec na lyžích. S Jiřím Kouřilem běžel Jiří Roleček z Pardubic. Akce trvá tři dny a každý z těchto dnů musí soutěžní tým zdolat zhruba 50 kilometrů. Navíc se nocuje venku, saně tedy jsou naloženy také zásobami jídla pro mushera, běžkaře i psy. "Bivakuje se ve stanu, na sněhu," dodal.

Ledová jízda je podle Kouřila také více konkurenčně nabitá, závod jede prakticky celá česká elita závodníků psích spřežení. A v takové silné konkurenci vybojoval tuněchodský musher spolu se svými psy a s běžcem na lyžích druhé místo. "To jsem absolutně nečekal. Nevěřil jsem, že se v té konkurenci dostanu tak vysoko."

V současné době už se Jiří Kouřil začíná připravovat na jarní období, na tréninky na nezasněžených cestách. V příští sezoně chce opět zaútočit na dobré výsledky v prestižních českých závodech, nevylučuje ani start v zahraničí.