Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Generál mne vzal na recepci

Stříbro - Třiaosmdesátiletý Miloslav Souček ze Stříbra vzpomíná na reprezentační začátky v motokrosu.

16.10.2014
SDÍLEJ:

Třiaosmdesátiletý Miloslav Souček ze Stříbra vzpomíná na reprezentační začátky v motokrosu.Foto: DENÍK/archiv


Poslední zářijový víkend nepřinesl jen reprezentační vrchol sezony v podobě Motokrosu národů (MXoN) v lotyšském Kegums, ale také kulaté výročí zcela zapomenuté premiéry. Dlouhá řada šedesáti let nás dělí od prvního startu československé reprezentace v zahraničním mezinárodním motokrosu. S letošním MXoN nacházíme paralelu nejen termínovou, ale i geografickou, protože tehdy se náš tým vydal také východním směrem na území tehdejšího Sovětského svazu. Nedaleko hlavního města Moskvy se utkala mezinárodní konkurence ze spřátelených socialistických zemí nejprve 26. září 1954 v soutěži družstev, o tři dny později poměřili síly jednotlivci. Na premiérový reprezentační výjezd jsme vzpomínali s naší terénářskou legendou Miloslavem Součkem ze Stříbra, který byl jedním ze startujících. Přestože oslavil letos už 83. narozeniny, stále vede činorodý život. V červnu při evropském šampionátu veteránů klasiků ve Stříbře předvedl dobrou kondici dojatým divákům, když bravurně zvládl Terén sv. Petra na muzejním motocyklu ESO.

Vezměme to trochu ze široka, jak vypadal československý motokros v roce 1954?
Byl stále ještě v začátcích, ale už to nebyla vyloženě „dřevní" doba. Od prvního tuzemského závodu v roce 1948 ve Stříbře se ušel kus cesty. Motokros jezdila řada závodníků. Často byli všestranní a věnovali se i soutěžím nebo silničním závodům. Všude po republice se konala spousta motokrosů. Chodili též diváci, i když terénní soutěže byly stále ještě zavedenější a populárnější. Zlepšovala se také organizace, protože od tohoto roku se začalo jezdit republikové mistrovství a taktéž už fungovala pražská Dukla jako centrum vrcholového armádního motoristického sportu. V roce 1954 ještě nesla název Ústřední dům armády a já jsem tam „kroutil" druhý rok základní vojenské služby.

Na jakých strojích jste závodili?
Nejčastěji byly k vidění kubatury 150, 250 a 350 ccm. Půllitry tehdy u nás ještě nebyly. Drtivá většina byly dvoutaktní stroje československé výroby. Mezi nejslabšími mašinami převažovala značka ČZ, větší obsahy ovládala Jawa. Ale pozor, nebyly to žádné motokrosové speciály, šlo o více či méně upravené cestovní motocykly. Každopádně Československo tehdy patřilo mezi motocyklové velmoci, ať už kvalitou nebo objemem výroby. Továrny samozřejmě braly náš sport jako prestižní záležitost a snažily se stále více o dobré terénní stroje.
S Vámi se v té době na závodech již automaticky počítalo na přední místa. Kdo byl vaším největším soupeřem?
Já jsem tehdy jezdil na ČZ nejslabší třídu do 175 ccm, ve které jsme nejvíce soupeřili s ostatními kluky z Dukly. Výborní byli třeba Bohuslav Roučka nebo Oldřich Hameršmíd. Největší hvězdou motokrosu byl ale Jaromír Čížek, tovární jezdec Jawy. Ve třídách 250 a 350 byl téměř neporazitelný.

Když přišla na Svazarm pozvánka na mezinárodní motokros do Sovětského svazu, předpokládám, že se do reprezentační sestavy dostali ti nejlepší závodníci?
Právě, že ne tak docela. V tom samém termínu se jela ve Walesu Šestidenní, která byla tou dobou nejprestižnější akcí roku. Silnější terénářská sestava se vydala na Západ, východním směrem zamířila spíše druhá garnitura. Náš tým tvořilo celkem 12 závodníků, z toho byly dvě ženy na ČZ 125 Parusová a Abrahámová. Na malých „zetkách" jsme jeli ještě já a Hameršmíd, Jawy 350 sedlali Hrádek a Klaudinger. V nejsilnější kubatuře 750 ccm nás měli zastupovat Kopecký a Luboš Houška, stejný obsah měly i sajdkáry pro posádky Steiner – Pecha a Bednář – Jenčík.

Jak jste do Ruska cestovali?
Z Prahy do Moskvy letecky, v Rusku nás pak všude vozili autobusem. Ubytování jsme měli pěkné na nějakém zámečku kousek od Moskvy. Mašiny jely tuším vlakem. Zajímavé je, že po závodech se vrátily až za tři týdny. Asi je soudruzi důkladně zkoumali.

Starali se dobře?
Určitě, nemohli jsme si stěžovat. Ubytování jsem zmiňoval. A třeba vyhlášení závodů bylo vždy v nějakém moskevském paláci, kde byla bohatá recepce. A ani po závodech nás hned nevyháněli, takže jsme měli možnost prohlédnout si Moskvu a právě probíhající vše sovětskou výstavu

Byla za vítězství nějaká mimořádná odměna?
Mělo to velkou odezvu i u místních velitelů. Generál Hruška mě tedy vzal jediného na důstojnickou recepci. Samozřejmě se to zvrhlo a vodka tekla proudem. Já se ale držel. Mohl jsem pak našeho znaveného generála dotáhnout na hotel, aby se trochu prospal před spěšným ranním odletem do Prahy. Byl mi za to velmi vděčný. Když jsem pak příští rok na jaře obdržel čestný titul mistr sportu, kamarádi se smáli, že jej mám právě za generálovu záchranu.

Miroslav Šimek

Celý rozhovos si můžete přečíst v pátečním vydání Tachovského deníku. 

Autor: Redakce

16.10.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Návštěva prezidenta ČR Miloše Zemana v Horšovském Týně
85

OBRAZEM: Měli byste opravit Míčovnu, vzkázal prezident v Horšovském Týně

Vernisáž výstavy fotografií v muzeu v Černošíně.
16

FOTOGALERIE: Dva autoři vystavují v muzeu

SLEDUJTE ON-LINE: Prezident Miloš Zeman diskutuje s občany v Horšovském Týně

Plzeňský kraj - Sledujte s Deníkem návštěvu prezidenta v kraji. 

FOTO: Města si po čtvrtstoletí znovu potřásla pravicí

Stříbro – Spolupráce mezi městy Stříbro na české straně a Vohenstrauss na německé straně, trvá už několik desetiletí. Ta oficiální, na základě smlouvy o partnerství, pak 25 let. A právě tu chtěli zástupci obou měst stvrdit společným přátelským setkáním.

Nebude to jednoduché, míní kouč Vrba

Lucern (od zvláštního zpravodaje Deníku) – V české lize suverénně kralují a zdolávají jednu těžkou překážku za druhou. A uspět chtějí také v Evropské lize. Fotbalisty Viktorie Plzeň čeká dnes večer třetí zápas ve skupině G – na stadionu v Lucernu se postaví FC Lugano, poslednímu týmu ve skupině.

Oblast kolem Výrovského potoka je v pořádku, voda míří tam kam by měla

Bor – Nejednoho občana pobouřily fotografie Výrovského potoka, na kterých místo vypadá jako po povodni. V internetové diskuzi padl nejeden názor, že se zde protrhla hrázka a místo je zanedbané. Podle starosty Boru se ale jedná o omyl.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení