Připravte se, pozor, start! Obvyklé povely, na které slyší běžci z Tachovska i Domažlicka. Alev sobotu 9. listopadu tomu bylo jinak. Již pár týdnů předem totiž věděli, že je čeká slavnostní vyhlášení běžeckých seriálů Junior Běžec Chodska a Hrbáček Běžec Chodska.

Dekorování těch nejlepších proběhlo v obci Postřekov v sále Hotelu U Nádraží a úderem 18. hodiny začal galavečer vyhlášením nejlepších mládežníků. Do chodské nadvlády promluvili i zástupci z okresu Tachov.

Hned tři z pěti startů proměnila ve vítězství Kristýna Záhořová z TJ Baníku Stříbro, což jí v konečném zúčtování vyneslo druhé místo v kategorii starší přípravky. Ve stejné věkové kategorii chlapců skončil o pouhý bod pod stupni vítězů Záhořové oddílový kolega Ondřej Špiroch. Na vyšší umístění mu nestačila ani skvostná bilance, tři starty – tři vítězství. Předčili ho pilnější startující.

Vítěznou radost tachovským hochům přinesl až Jan Pergler. Ten ovládl Bělskou pětku, Běh Zelenovským údolím a bronzem při Běhu Babylonskými lesy stvrdil triumf v kategorii dorostenců. Těch běhalo letos nejméně napříč všemi kategoriemi a tak nadějnému běžci z Přeštic, který hájí dres TJ Baníku Stříbro, stačilo startovat na třech závodech. Po zásluze pak mohl vystoupat na pódium před zaplněné publikum velkého sálu.

Třetím šťastlivcem z Tachovska a jediným z kategorie dospělých, který si v sobotu užil chvilku slávy, byl běžec ze Stříbra Ivan David.

Vzrůstem nenápadný, ale výkony výrazný borec největší úspěchy sbírá nyní v kategorii nad 50 let a kromě vítězství v seriálu Běžec Tachovska se po 4. místě z roku 2017 a loňském triumfu, dočkal letos obhajoby i v prestižním běžeckém koloritu Hrbáček Běžec Chodska.

Jak jste prožil slavnostní vyhlášení s chodskými běžeckými válečníky?

 Vyhlášení v Postřekově bylo moc povedené. Sál vyzdobený předměty se symbolickou postavičkou seriálu, projekce fotografií ze závodů vyhlašovaných běžců, nejrůznější dobroty na stolech. Velký obdiv patří Katce Razýmové. Skvělá sportovkyně se projevila i jako výborná moderátorka akce.

O čem jste si během večera nejvíce povídal?

Kupodivu žádná velká nostalgie nad uplynulou sezónou. Plánovali jsme „coby kdyby“ byla stejně povedená zima jako minulý rok. Určitě bych si to rád rozdal s kamarádem „Norbim“ na Chodské 30. No a taky nechyběly hovory o trénování, mé lákání na zbylé letošní běhy „našeho“ seriálu a hodnocení umu chodských cukrářek. 

 Je na Tachovsku podobný večer věnovaný běžcům?

Ano. Koná se vždy po posledním běhu, což je Silvestrovský běh. I u nás je slavnostní atmosféra a skvělý moderátor -  trenér Vláďa Moravec. A ani my při vyhlášení hlady a žízní netrpíme.

Jen u nás jsou v celkovém hodnocení pouze dvě kategorie – muži a ženy. Výsledky běhů se totiž podle dosaženého času bodují a následně násobí koeficientem podle věku běžce. Pódium je plné různých cen vybíraných podle hesla „kdo dřív přijde…“ – no a první přicházejí samozřejmě ti nejlepší. 

Co pro Vás vítězství v seriálu znamená . Počítáte triumfy a umístění na „bedně“?

Pro mě je velkým svátkem možnost zúčastnit se kteréhokoli závodu Běžce Chodska. Vítězství v seriálu je „třešnička na dortu“. A znamená dostat skvělou tradiční cenu – knihu fotografií z jednotlivých závodů šitou každému „na míru“. Děkuji.

Umístění průběžně nepočítám, zrekapituluji si po sezóně. Ale vím, že jsem byl jednou druhý (Panevropský 1/2 maraton) a dvakrát třetí (tedy ne v seriálu, ale na Pecáckém triatlonu a Žebrácké 25). Ty třetí místa jsou skvělá, protože bronzová medaile bývá dvojbarevná a tedy nejkrásnější. (smích)

Deset startů – deset vítězství. Skvělá bilance. Který závod byl nejtěžší?

Mám vyhlédnutý okruh běžců na mé úrovní nezávisle na kategoriích a s těmi se „poměřuji“. Věřím, že někteří z nich to se mnou mají obdobně a postupuji krok po kroku.

Nebylo to letos, ale nejtěžší závod byl kdysi Panevropský pulmaraton, kde jsem si v klidu lehl k fotbalové brance a usnul. Po probuzení krátce před výstřelem, jsem se malátně dopotácel ke startu a připadal si, jako když jdu na popravu. Naštěstí to dopadlo dobře a běhám nejen na Chodsku pořád.

Letos byla účast borců z Tachovska oproti loňsku trošku slabší. Kde hledat hlavní důvod?

Nevím. Kolize závodů byla pouze s během na Čerchov, což je škoda. Organizátoři se jinak snaží „nedoublovat“ závody. Slibuji za ostatní, že se polepšíme. Oni by se ale mohli polepšit i borci z Chodska. Rádi vás přivítáme na závodech u nás. Jste skvělá parta.

Můžete srovnat dva regionální seriály, které pravidelně objíždíte?

U obou panuje skvělá atmosféra, kamarádství mezi běžci a rozmanitost tratí – od silničních po „divočinu“ v přírodě. Tachovsko má běhů více a dva na běžeckém oválu, což je pro mě utrpení. Chodský kolotoč je úžasný se svými hodnotnými cenamia velmi často sladkými i slanými dobrotami po závodě. 

Nějaký vzkaz směrem k pořadatelům a závodníkům z Chodska?

Nesmírně si vážím všech, kteří oba seriály organizují.  Moc všem děkuji a zároveň mám nepříjemný pocit z toho, že se do organizace také nezapojuji. Budiž mi omluvou, že pomáhám se závody pro děti v úplně jiné disciplíně – v lezení na umělé horolezecké stěně. Všem přeji zdraví a abychom se sešli nejen na Novoročním, ale poté i na dalších bězích našich seriálů. Jinak děvčatům to ve společenském hávu moc slušelo. Příjemná změna. A pro kamarády – soupeře z „mé“ kategorie: pořádně se, chlapci, na nadcházející sezónu připravte. Ať mám více těch nejkrásnějších medailí – bronzových