Plzeňská střelkyně Aneta Marečková tlumí bouřlivou atmosféru špunty v uších, aby se soustředila na poslední ránu, která ji dělí od zlata. Kamenný výraz, napřáhnutí, výstřel. Výsledky jsou konečné. Vítězkou Olympiády dětí a mládeže se stává Aneta Marečková! Neteř Kateřiny Emmons se usmívá a radostně skáče do náruče staršího bratra Štěpána, který chvilku na to bral stříbro.

„Výsledky obou jsou fantastické. Nejlepší na tom všem je, že je střelba chytla. Vím, že na tréninky chodí rádi a tady ukázali, že na ní mají i hlavu, protože to je ve finále to nejdůležitější,“ prohlásila Kateřina Emmons v českých Budějovicích na Olympiádě dětí a mládeže.

Kromě tety na Anetu a Štěpána dohlíží děda Petr Kůrka, který deset let vedl český národní tým a pak působil i u reprezentace Austrálie, nebo táta, který staršího Štěpána do střelby naverboval již v devíti letech. Střílela i maminka Alena, byla dokonce i v reprezentaci, ale nikdy nevystoupila ze stínu úspěšnější sestry Kateřiny.

Jen pár minut po svém triumfu sledovala Aneta bratra, kterého čekalo největší finále dosavadní kariéry. „Trému na něm poznám. Teď nervózní je, jen se to snaží nedávat najevo. Doufám, že tam všechny rozstřílí,“ přála si Aneta poslední vteřiny před vypuknutím. Bratrovo představení prožívala se sluchátky v uších.

Až poslední rána, do které Štěpán vstoupil z vedoucí pozice, ji přiměla ponořit se do napjaté atmosféry naplno. Finálním výstřelem Štěpánovi ale zlato uniklo a připsal si stříbrnou medaili. „Jsem sám na sebe naštvaný, vůbec jsem na to neviděl. Po celém dni už byly oči unavené, takže jsem rád, že to vůbec nějak dopadlo,“ hodnotil své vystoupení a Aneta k němu dodala: „Brácha si umí skvěle rozvrhnout rány. Když zapracuje na soustředěnosti, dotáhne to daleko.“

Ty nejvyšší možné ambice vyplývající z rodinných kořenů se dvojice pokusí naplnit i nadále bok po boku. Ve středu totiž jejich mládežnické olympijské klání pokračuje mixem, kam si jdou pro zlato. Pokrevní napojení považují za jednoznačnou výhodu. „Jsme na sebe zvyklí, dokážeme díky vztahu spolupracovat a víme, co od druhého očekávat,“ vysvětluje Aneta.

Neodpočinou si od sebe ani doma, ale svými povahami se skvěle doplňují. „Já jsem hodně soustředěný člověk, brácha to zase odlehčuje srandičkami,“ konstatuje Aneta, která touží kráčet v šlépějích své tety.

Kateřina Emmons jí nejraději vypráví o aténské olympiádě, kde získala v roce 2004 bronz. Představa Anety Marečkové o cestě k podobným zážitkům je jasná. „Abych se na tetinu úroveň dostala, musím nasbírat hodně zkušeností, ale rozhodně mám v plánu se tam po malinkých krůčcích vyškrábat,“ říká.

K tomu prvnímu v podobě vítězství na českobudějovické Olympiáda dětí a mládeže jí jako tradičně dopomohla rodinná základna. Před závodem jí v mobilu přistála zpráva od babičky: Měj hlavu a oči správně. „Tohle pořekadlo mě asi bude pronásledovat do konce života,“ usmála se pokračovatelka slavného střeleckého rodu.