Přiznává, že je to opravdu spousta dřiny, odříkání a bolesti. Možná i díky sníženému práhu bolesti se dokáže kousnout tam, kde by to jiní už dávno zabalili, a proto na své podmínky a možnosti dosahuje neobvykle dobrých výsledků.
V patnácti mu zavoněla vůně spáleného benzinu natolik, že se rozhodl zkusit jezdit motokrosové závody. Nevedl si špatně, ale nenaplňovalo ho to tak, jak očekával. Proto se v roce 2018 rozhodl věnovat spíše extrémnímu enduru.
Zúčastnil se světové série World Enduro Super Series. Hned v prvním nelehkém závodě legendárního Erzberg rodeo v rakouském lomu poblíž Eisenerzu obstál v silné konkurenci, probojoval se do finálové jízdy a dojel osmadevadesátý.
I to ho utvrdilo, že jeho volba byla správná. Navíc adrenalin, který v průběhu závodu zažívá, je prý něco, co neumí slovy popsat, ale žene ho dál a dál. V tomto roce se mu naštěstí vyhnuly i větší úrazy, což byl další z aspektů, aby ve svém snu pokračoval.
V průběhu sezony se účastnil i mnoha tuzemských závodů v seriálu Classic Adrenalin Oil MMČR a PČR endurosprint.
Zde mu za poslední tři roky stupně vítězů rozhodně nejsou cizí, na vysoko bodovaných místech dojíždí víceménně pravidelně. Kromě toho, že ho to opravdu baví, je to dobrý trénink právě na extrémní enduro.
Ze stejného důvodu jezdí i další discipliny jako je cross country nebo trial. Václav Nedvěd má tento sport jako koníček, pracuje v rodinné zemědělské firmě a tak brzo ráno vstává a pozdě v noci chodí spát.
Před prací nebo po práci zvyšuje fyzičku. Závody jsou všestranně náročné, a proto i Nedvěd musí mít všestranný trénink, aby úměrně posílil všechno svalstvo, které při tomto sportu dostává enormní zátěž.
Takže chodí plavat, hraje hokej nebo florbal, je častým hostem posilovny. Tohle všechno by ale nešlo bez podpory nejbližších. A "Váša" si velké podpory rodiny, především pak své přítelkyně Pavlínky, která s ním většinu závodů po republice i Evropě objíždí, cení nade vše.
S příchodem roku 2019 přišla i další účast na "Erzbergu". Počasí tehdy neukázalo závodníkům příliš vlídnou tvář, po dvou prolozích se kvalifikovaných 500 jezdců v deseti řadách po padesáti vydávalo na trať ze dna lomu v tu chvíli zatopeného.
Václav Nedvěd startoval ze třetí řady a vedl si dobře než přišel pád, při němž si ošklivě poranil prst levé ruky. Když si po pár checkpointech uvědomil, že to, co vidí pod roztrženou rukavicí, je kost prstu, chvíli řešil dilema, zda-li závod vzdát, anebo se pokusit jet dál.
Takto to vypráví, ale v hlavě už měl jasno, když na chvíli zastavil. Prostě pojede dál a ono si to sedne. Dojel na úžasném dvaaosmdesátém místě a zkolabovat si z velké ztráty krve, vyčerpání a bolesti dovolil až cestou domů. Nad jeho tvrdou vůlí kroutili hlavou i mnozí kamarádi z řad motorkářů.
Rok 2020 kvůli covidové pandemii závodům příliš nepřál, ale i tak stihl několik mistrovství v endurosprintu a extrémní enduro v Rumunsku.
V letošním roce vyjel s novou motorkou, kterou z endurové upravil tak, aby vyhovovala i extrémním podmínkám a v květnu s ní poprvé vyrazil na "mistrák" do Úterý. Tam si ji pěkně zajel a už už se nemohl dočkat, až vyrazí do ciziny. V německém Crimmtischau se v těžké konkurenci probojoval na krásné třetí místo.
O to více se těšil na prodloužený víkend od pátku 9. července do neděle 11. do Itálie, kde jako jediný Čech hájil naše národní barvy při mistrovství světa v závodě Abestone hard enduro.
A o tom, že slovo HARD znamená opravdu TVRDÝ se tento borec přesvědčil hned v prologu. Po tvrdém pádu zjistil, že levá noha dostala zabrat a když večer vyzul závodní botu, uviděl, že nárt a prsty začíná nebezpečně modrat.
I přes posunutý práh bolesti tušil, že tento závod nebude jednoduchý, ale protože se kvalifikoval do dalšího dne, zaťal v sobotu ráno zuby, narval nohu do boty a vyrazil na start.
Přestože nevěřil v dobrý výsledek, odmítal se vzdát a o to více se radoval, že se probojoval do nedělního finále mezi padesátku nejlepších jezdců světa.
Noha do té doby zmodrala tak, že i přátelé ho na dálku od startu zrazovali, ale všechno bylo marné. „Když jsem se dostal až sem, nezabalím to," vzkazoval. A nezabalil, dojel na neuvěřitelné 36. pozici.
Následně si s pomocí přítelkyně, o níž Václav Nedvěd tvrdí, že je jeho anděl strážný, další den dojel do plzeňské nemocnice pro sádru a nyní bude bojovník s obrovským motorkářským srdcem pár dní odpočívat. Každopádně Kladruby se mohou chlubit, že jejich Vašek Nedvěd patří mezi světovou elitu v tomto náročném sportu.