Pravidelní účastníci seriálu Běžec Tachovska třiatřicetiletého Ondřeje Tesku mohli zaregistrovat jako traťového rekordmana na loňském Strážském běhu nebo se s ním konfrontovali na Běhu městským parkem „Ganajova stezka“, kam se chystá za měsíc znovu vyrazit potrápit místní elitu. Za rámeček si může dát i vybojované třetí místo z Mikulášské dvacítky z roku 2017.

Možná ne ale všichni příznivci běhu z Tachovska ví, že loni kromě regionálních úspěchů reprezentoval Lesy ČR i v celorepublikové tour Běhej lesy, kde zaznamenal dosavadní nejlepší výsledek sportovní kariéry. V celkovém pořadí totiž kraloval a na kratší trati se ziskem 13129 bodů se může honosit vizitkou „Lesů pán“. Postupně startoval v Lednici, na Karlštejně, v Brdech, Slavkovském lese, na Vysočině, v Bílé, v Beskydech a vítěznou tečku zaznamenal v Boleticích.

Rozhovor, který nemohl vzniknout nikde jinde než v lese, Vám přiblíží cestu za triumfem i sportovní začátky rodáka z Klatovska. Druhý nejlepší muž loňského seriálu Hrbáček Běžec Chodska a iniciátor znovuobnovení Běhu Haltravou nám při pobíhání po Sedmihoří u Horšovského Týna mimo jiné prozradil i to, proč nehájí barvy některého z místních oddílů a je věrný svému zaměstnavateli.

Nový šéf územního odboru Jan Michalec.
Tachovská policie má nové vedení

S během jste začal poměrně pozdě, co bylo důvodem?

Trochu pravidelně běhat jsem začal asi před sedmi lety. Do té doby jsem hrával fotbal v rodném Bezděkově, ale klub se pomalu začal rozpadat. Proto jsem hledal nějakou jinou sportovní aktivitu, která by mě naplňovala. Tehdy jsme s Vlastíkem Zwiefelhoferem mladším začali s během a sport pro nás dostal nový a potřebný náboj.

Kdy se Vaše maličkost poprvé objevila v seriálu Běhej lesy?

Poprvé jsem se závodu ze seriálu Běhej lesy zúčastnil v roce 2017 a to v Brdech, tenkrát však na delší trati. Na tento závod asi jen tak nezapomenu. Bylo koncem dubna, dost se ochladilo, mírně pršelo, ve vyšších polohách dokonce padal i sníh. Po doběhu byly trochu zmatky při vydávání suchých věcí z úschovny. Takže trochu promrznutí. Ale co tě nezabije, to tě posílí. Toto organizační pochybení bylo naprostou výjimkou a sami organizátoři se dost poučili a od té doby je organizace bezchybná.I přes tuhle negativní zkušenost se mi trať a atmosféra závodu moc líbila a proto jsem začal startovat pravidelněji.

Byly závody tohoto typu soutěžní prioritou sezony 2019?

Už v roce 2018 jsem se po zhoršujících se výkonech na delších tratích rozhodl přesedlat na kratší vzdálenost (cca 12km). Tam se mi dařilo a tak jsem si pro rok 2019 dal prioritu zúčastnit se všech závodů seriálu a zkusit dosáhnout na nejvyšší příčky.

V čem je trénink na terénní závody specifický?

Nijak speciálně jsem se na tyto závody nepřipravoval. Jelikož bydlím v kopcích poblíž Čerchova na Černé Řece, kde při jakémkoli tréninku je nutností běhat kopce či terén, tak to samo o sobě je dostatečný trénink na tento seriál.

V čem vidíte hlavní rozdíl mezi komerčním seriálem a rodinným Běžcem Chodska či Běžcem Tachovska?

Já masové běžecké akce rozhodně nevyhledávám, ale zde se mi líbí koncept seriálu situovaného v přírodě. Co se týče Chodska, tak zde je takové rodinnější prostředí. Na Tachovsku je to podobné, i když zde nestartuji tak často. Přesto vidím, že parta místních běžců táhne za jeden provaz a i na Chodsko jezdí v silné sestavě. Každý se zde zná a vzájemně se při závodech podporujeme, což na větších akcích většinou chybí. Ale já v seriálu Běhej lesy už odběhal dost závodů a nějaké ty přátele tam také poznal.

Jaký byl pocit tento seriál vyhrát?

Vítězství v seriálu byl samozřejmě krásný pocit. Nechat za sebou skoro 2000 běžců se nestává každý den. Pro mě jednoznačně největší úspěch běžecké kariéry. Ale zase bych to nerad přeceňoval, spíše mě to motivuje k další práci.

Zvítězil jste celkově o 346 bodů. Bojovalo se až do posledních metrů?

Jelikož se můj největší letošní soupeř František Toman nezúčastnil posledních dvou závodů, tak jsem již s předstihem věděl, že pokud vyloženě nevyhořím, tak by mi vítězství nemělo uniknout.

Když vyberete nejlepší a nejhorší závod osmičlenné běžecké tour. Které to byly?

Byl bych asi špatný lesník, kdyby se mi nejvíce nelíbil závod ve Slavkovském lese se zázemím u loveckého zámečku na Kladské. Ale všechny závody jsou něčím výjimečné a tudíž zajímavé: intervalový start v Beskydech na Bílé, vždy velmi silná konkurence v Jizerkách. V Brdech se běží dříve nepřístupným vojenským újezdem a v Boleticích zase noční závod. Pro milovníky rovinatých běhů je ideální závod v Lednicko-Valtickém areálu a pro vrchaře zase těžký kopcovitý závod na Vysočině. Širokou veřejností velice oblíbený, ale pro mě asi nejtěžší závod, je na Karlštejně, kde hlavně výběh z lomu Velká Amerika je pro mě šíleným utrpením.

Ilustrační foto.
Planá odtajnila kulturní program na letošní rok

Vaše bilance je dva triumfy, tři stříbra, dva bronzy a jedna brambora. Je reálné vyhrát všech osm závodů. Pokusíte se o to?

Konkurence se každoročně zvyšuje, vždyť na některých závodech si letos bylo možno zazávodit s takovými elitními běžci jako jsou např. David Kučera, Jiří Šacl, Dušan Podroužek či triatlonový reprezentant Martin Semerád. Takže pro mě je jakékoli umístění na bedně obrovský úspěch. A zvítězit ve všech závodech bych zatím rozhodně nedokázal.

Jedná se většinou o vzdálenější závodní destinace. Spojujete cesty s výlety či víkendovými pobyty?

Na vzdálenější závody jsme s přítelkyní jeli vždys předstihem a brali si na to dovolenou. A díky závodům poznali a navštívili nová místa v naší krásné zemi. Vlastně jsme veškerou dovolenou vybrali právě na závody Běhej lesy (smích).

Cílíte v aktuální sezoně na obhajobu titulu?

Letos si určitě nějaký ten závod ze seriálu Běhej Lesy zaběhnu, ale rozhodně ne všechny. Obhajoba se mě týkat nebude.

Nechcete zařadit Vámi pořádaný Běh Haltravou do seriálu Běhej lesy?

Tolik běžců bychom s Bendovými asi těžko ukočírovali a na haltravský hřeben by se ani nevešli. A to ani nemluvím, kolik autobusů bychom museli vypravit na převoz závodníků na start (smích).

Máte nějaký běžecký vzor, co je inspirací pro vaši snahu?

Vyloženě běžecký vzor nemám. Ale rád si přečtu jakoukoli běžeckou literaturu, která mě vždy inspiruje a namotivuje k dalšímu tréninku. Ale asi největší mojí motivací k další práci je vždy konfrontace s rychlejšími běžci než jsem já.

Máte konkretní cíl, metu, čeho by jste chtěl v běhání dosáhnout?

Hlavně bych se běháním rád bavil jako doposud a vyloženě moc neřešil nějaké cíle. Ale to neznamená, že na startu každého závodu nechci zaběhnout co nejlepší čas. Dokud se budu výkonnostně zlepšovat, tak mám v plánu běhat kratší závody do 15 km. A postupně se začít více věnovat delším terénním závodům. A třeba se jednou dopracuji i k nějakému tomu ultramaratonu.

Neběháte za žádný oddíl, ale za společnost Lesy ČR. Startovat za nějaký atletický oddíl není lákadlem?

To určitě ne. Závodit za nějaký oddíl by bylo moc zavazující. Takhle si beze stresu závodím sám za sebe a pokazit si to můžu leda sám sobě. Od Lesů ČR mi nikdo případné neúspěchy nevyčítá.

Nevidí se moc často, že by lesníci sportovali. Myslíte, že jste výjimkou?

Výjimka rozhodně nejsem, ba naopak. Lesníci v rámci povolání nachodí po lese spousty kilometrů a odjakživa byli velcí podporovatelé sportu. Vždyť například s lyžováním u nás začali právě oni. A třeba vítězka Běhej lesy na delší trase v roce 2017 Marcela Rambová je taktéž zaměstnankyní Lesů ČR. Takže u podniku se to kvalitními sportovci jenom hemží.