Tomáš Plojhar: Triatlonisté teď trénují osaměle

S řadou outdoorových sportovců z našeho okresu pravidelně i jednorázově spolupracuje na jejich osobním tréninkovém plánu.

I v této době, kdy vyhlášený zákaz setkávání a společného trénování nesou sportovci dost těžce, mohou se zájemci z Tachovska na něj obrátit a konzultovat s ním svůj individuální tréninkový proces či jeho vytvoření.

Tím, kdo v nelehkých časech dokáže optimálně naladit tělo i ducha amatérských i profesionálních milovníků sportu a pohybu na čerstvém vzduchu, je zkušený trenér plzeňské triatlonové akademie Tomáš Plojhar.

„Sportovci prostě pohyb potřebují v každé situaci. Podle mého názoru je ale velmi důležité si říct, jestli mi současná situace stojí za to, jít ven a sportovat. Mám takový pocit, že se opět vyrojila spousta rádoby sportovců, kteří se chtějí za každou cenu dostat ven a sportovat, vyfotí se jak makají v karanténě, a často pak nadávají, že na stezce bylo moc lidí, že neměli roušku nebo tak něco a zalezou zpět domů. Já říkám, pokud se nějak systematicky nepřipravujete na závody, nechoďte ven jen pro fotku. Běžte se projít nebo proběhnout, ale jen lehce, abyste tolik nezatěžovali organismus a nevystavovali ho nebezpečí nákazy,“ vzkazuje všem kouč.

Strážníci mají čisté a špinavé auto

Sportovci, zvyklí na skupinové tréninky, musí dávat pozor na další věci, například přetažení. „Ti, kteří se připravují sami bez trenéra, by si měli dát pozor na přetrénování. Více času na trénink neznamená, že si můžete takzvaně více naložit. Trénujte úplně stejně jako doteď. Čas navíc věnujte spíše regeneraci, protahování, posilování středu těla. Jednoduše řečeno, využijte volno k péči o své tělo po zdravotní stránce. Moji svěřenci to mají systematicky naplánované na každý den, každý týden, každý měsíc,“ uvádí Plojhar.

Jde tím trochu proti způsobu trénování, který prosazuje většina amatérských sportovních skupin, které se často podle systému vůbec nepřipravují.

„Pokud trénují podle nějakého dlouhodobého plánu, tak celý koncept jejich přípravy padá ve chvíli, kdy nedodržují stoprocentní docházku a není tak možné dosáhnout kýženého cíle. Teď většina těchto skupin pozastavila svůj provoz, jelikož se lidé nemohou shromažďovat. Tím opět klesá výkonnost jednotlivců a po zrušení karantény budou opět začínat od znovu. To je velká škoda,“ vysvětluje trenér a nabízí k tomu možnosti řešení formou konzultací.

„Máme velké štěstí, že nám dnešní doba umožňuje komunikaci po internetu a chytrým telefonem. Díky tomu můžu neustále komunikovat se svými svěřenci, vysvětlit jim náplň tréninku, reagovat na případné potíže, pobavit se s nimi. Výhodou systematického tréninku je, že všechny své svěřence dokonale znám a vím co jim vyhovuje, co jim za trénink napsat. Musí je to v téhle nelehké době hlavně bavit, aby u toho zůstali a při tom posouvali svou výkonnost. Vše je o přístupu každého jednotlivce,“ dodává.

Naštval se a z drátku udělal trakař. Teď vystavuje své umění několikrát ročně

Triatlonisté mají ovšem hodně omezené možnosti, co se týče plavání. Zatímco běh či jízda na kole se dá venku uskutečnit, plavání se stalo velkým problémem, protože bazény jsou zavřené. Na plavání v přírodě totiž zatím nejsou příznivé teploty.

„Je to trochu problém. Běhat se ale dá i mimo atletický stadion. V přírodě, v lesích, kde většinou nikdo není. Často se teď využívá v tréninkovém plánu tzv. fartlekový běh, to znamená střídání rychlostí běhu. Dál tam jsou opakované výběhy do kopce či schody v dané intenzitě z důvodu rozvoje síly a koordinace. U kola je to o trochu složitější. Někomu nevadí chladnější počasí, a tak vyrazí ven, tam není co řešit. Pokud někomu vadí chladnější počasí, může doma v obýváku šlapat na cyklistickém trenažéru. Při něm se snažím vymyslet zábavu, aby ten trénink byl pestrý, protože šlapat dvě či tři hodiny v kuse na místě, není žádná legrace,“ tvrdí Tomáš Plojhar a neustále zdůrazňuje, že vše ale musí mít hlavu a patu a musí se to hodit do komplexní přípravy konkrétního sportovce.

U plavání je to vůbec nejsložitější. Není k dispozici bazén a voda v rybnících je zatím jen na otužování, nikoliv na delší plavání.

„V tom případě si mohou sportovci vypomoct plaveckými odporovými gumami, expandéry, gumami z ´gumicuků´ a nestabilními podložkami jako balanční nebo bosu. Tento trénink pak spočívá v posilování plaveckých svalů a v imitaci plaveckého záběru. Víc se teď asi dělat nedá,“ uzavírá cenné rady osobní trenér Triatlonové akademie Plzeň.

Martina Sihelská, Robert Babor