Začněme jednoduše. Bude tento rok líp?
Myslíte než loni?

Ano, než loni a vlastně než posledních pár let.
Líp nebude určitě, protože zpomalí růst mezd, byť asi ne moc citelně. Lidé si v posledních letech zvykli na skokové růsty v řádu kolem osmi procent, což už nebude běžné. Psychologicky tak lidé budou mít dojem, že to zlepšování životní situace skončilo.

Ostatně to vidíme i na některých ukazatelích, jako je třeba spotřebitelská důvěra, která mezi říjnem a listopadem poklesla nejvíce od roku 2011. Už nyní se mě lidé tak třikrát denně ptají, kdy přijde krize, což jasně ukazuje, že většina cítí, že líp už bylo.

A přijde tedy krize?
Nemyslím si, že by brzký nástup krize měl nějaké opodstatnění. Mezi lidmi ale již je silně rozšířeno, že nás čekají horší časy. Krize se tak může stát příslovečným sebenaplňujícím se proroctvím. Stane se to jen proto, že v to bude věřit dostatek lidí.

Do toho přijde asi zdražování.
Ano, inflace do toho samozřejmě promluví, ale z makroekonomického hlediska nepůjde o nijak drastické zdražování. Ačkoli počátkem roku vylétne inflace až někam ke třem procentům, poté se ale v průběhu roku dostane k dvouprocentní hladině, se kterou počítá centrální banka.

Když mzdy porostou o nějakých 7 procent, i po odečtení inflace tak zůstane pořád docela pěkný růst. Pokud to budeme vnímat z dlouhodobé perspektivy a nikoli těmi posledními lety, pořád to je skvělý výsledek.

Inflace se sice možná bude držet na předpokládané hodnotě. Nebudou ale zdražovat především věci každodenní spotřeby a ty, za něž utrácejí nízkopříjmové skupiny obyvatel?
Citlivými položkami jsou především potraviny, protože je těžko nahradíme čímkoli jiným, co nezdraží. A řada potravin z celé řady důvodů bude opravdu zdražovat více než jiné položky takzvaného spotřebního koše. Tedy ano, chudším lidem život zdraží více než bohatým.

Mezi ty důvody patří špatná úroda v důsledku sucha, ať už jde o zeleninu či obilí, kvůli níž poté zdraží pečivo i pivo. K tomu musíme připočíst růst cen energií. Elektřina zdražovala v roce 2018 a letos bude pokračovat, podraží i plyn, teplo… To všechno domácnosti pocítí, protože spotřebu potravin a energií nejde na rozdíl od jiných věcí odložit na jindy.

Horší-li se situace, roste jistě role vlády. Myslíte si, že u vesla je ideální mix politiků, tedy řekněme levicově-populistické křídlo?
Ukažte mi, kdy byl u vesla správný mix politiků. Jejich základní chybou je, že jednají cyklicky – v časech dobrých vidí, že je z čeho brát, a přikládají pod kotel, místo toho, aby činili pravý opak a vytvářeli rezervy pro časy horší.

Naopak v těch horších časech by měli dělat to, co dělají nyní, tedy zvyšovat platy, nebo alespoň nepropouštět ve veřejné sféře a nezadlužovat se, a tím stimulovat skomírající ekonomiku. Takhle můžeme dopadnout jako při minulé krizi.

Co tím myslíte?
Tehdejší premiér Nečas a ministr financí Kalousek nezvládli hospodaření státu, místo plánovaného schodku zhruba 40 miliard jim to vylétlo téměř k dvěma stům miliardám. Pak jim nezbylo nic jiného než zvyšovat daně, což bylo nejhorší řešení v nejhorší čas. A nikde není psáno, že se toto nemůže opakovat. Nepoučili jsme se jednou, a proto jsme nuceni si to zřejmě prožít podruhé.