Motto: „V sochařství nejsem workoholik, ale vracím se k ní velice rád.“

Před příchodem do Čech stihl ještě Evžen Nikitin vystudovat dvě vysoké školy.

Důvodem, proč jsem navštívil Nikitina doma v Plané je, že chceme společně s Velkopovickým Kozlem a čtenáři Deníku najít nejšikovnějšího fachmana tachovského regionu, kterého pak Kozel odmění za poctivou práci a jeho řemeslný kumšt.

Právě svým řemeslným kumštem a také nadáním dokázal kameník obnovit a zcela nově vyrobit například sousoší svatého Jiří. To je původně dílem lidového kameníka Georga Böhma, jehož život je úzce spjat se Studánkou.

To, že si kameníka z Plané objednali k obnově vzácné sochy, nebylo dílem náhody, ale na základě jeho předešlých zkušeností při tvorbě soch v Rakousku. „Rád pořád něco tvořím, a tak mě oslovení s žádostí o obnovu sochy nesmírně potěšilo,“ připomíná své první pocity. Nejlepší odměnou po práci je pro něj dobrý pocit z toho, co právě vykonaly jeho ruce. „Je to dar od Boha a jsem mu za to vděčen,“ dodává.

Pana Nikitina jsem se zeptal na tajemství jeho úspěchu.

Prozraďte nám, co podle vás děláte lépe než ostatní a kvůli čemu se vaši zákazníci stále vracejí?
Je velice těžké odpovědět na takovou otázku. To musí posoudit ti, kteří se na mě obrátili, abych sochy dělal. To, že mě představitelé Studánky požádali, abych obnovil i druhou sochu, je dílem mé předcházející práce,“ pokračuje ve vyprávění Nikitin. V současné době jsou práce na obnově druhé sochy s názvem Pieta od Georga Böhma v úplném začátku a ve fázi příprav. „Znám styl lidového kameníka, a proto je pro mě obnova jeho soch potěšením.

Na co se nejvíce těšíte po dni plném práce?
Těším se na rodinu, na odpočinek a také na povídání o tom, co jsem dělal. Fotím vznikající sochy a tak první, kdo je vidí, je moje milovaná žena Ljuba.