Dodnes je to ve většině bývalých zaměstnanců Tatry Příbor vzbuzuje pocit hořkosti. "Měli jsme projekty, avšak tehdejší vedení kopřivnické automobilky je jeden po druhým shazovalo ze stolu," říká Jiří Slaný, který zde pracoval do samého konce výroby osobních vozů pracoval jako technolog a stejně jako většina ostatních zaměstnaců se všemožně snažil, aby tato éra nemusela skončit. Také okolnosti ukončení produkce v závodě Tatra Příbor jsou zdokumentovány na panelech výstavy, která je nyní přístupna v Kulturním voze v Příboru.

Právě on, společně s dlouholetým tehnickým náměstkem Zdeňkem Kübelem, jsou hlavními organizátory této výstavy. "Chtěli jsme připomenout, jak moc se téměř padesátiletá éra výroby projevila na životě města a hlavně zdejších obyvatel. Proto si také dali obrovskou práci s dohledáním jmen všech zaměstnanců, kteří jsou zachyceni na dobových fotografiích.

S produkcí vozů v hmotnostní kategorii do 3,5 tuny nejstarší tuzemská automobilka Tatra definitivně skončila před 20 lety. Vůbec posledním modelem, který se zde v letech 1996 až 1999 montoval sériově, se stala dvoumístná lehká dodávka Tatra Beta. Ta byla původně zkonstruována ve Škodě Ejpovice jako elektromobil, nakonec ji však poháněl klasický spalovací motor. Nejprve čtyřválec ze Škody Favorit, později z vozu Hyundai Accent. Automobil měl rám z ocelových profilů, na který se montovaly povrchové díly z probarveného laminátu. K dispozici byly jen tři barvy - modrá, bílá a červená.

Kromě spalovací verze byla k mání i elektrická

Ve stejnou dobu se sice ještě dokončovaly poslední kusy Tatry 700, to už však nebylo v Příboře, nýbrž opět v mateřském závodě v Kopřivnici.

Manažeři příborského závodu měli pocit, že je škoda zkušeností zdejších zaměstnanců jen tak zahodit. A tak vyjednávali s představiteli významných evropských automobilek. "Velmi nadějně se jevila možnost vyrábět v našich prostorách každý rok dvanáct tisíc kusů užitkových vozů Citroën C15, což byla také malá dodávka odvozená z osobního vozu. Vše bylo připravené, avšak nakonec v Kopřivnici nedali souhlas," vzpomíná Jiří Slaný.

Roční produkce přes 1000 vozů

Stejný osud potkal i zajímavý projekt na tentokrát spíše jen kusovou výrobu speciálních hotelových vozidel určených pro přepravu hostů například z letiště. "Jednalo se o vůz Audi 100 v provedení s pohonem všech kol, který měl prodlouženou karosérii a na každém boku tři páry dveří. Nakonec vznikl pouze jediný prototyp a dál to nevedlo," uvádí Jiří Slaný.

Celkově však výstava vyznívá optimisticky. Jejím cílem bylo především připomenout celou historii pobočného závodu Tatra Příbor. Zdejší původně textilní továrna byla do struktur podniku Tatra Kopřivnice začleněna v roce 1951. Vyráběly se tu některé podvozkové dílů pro nákladní automobily Tatry 138, 148 a poté i Tatra 815. Na na přelomu šedesátých a sedmdesátých let se však areál rozšířil a začaly přípravy pro převedení montáže osobních aut z hal v Kopřivnici. V první polovině sedmdesátých let se vyrábělo každý rok přes tisíc kusů "šestsettrojek".

Záchranářskou verzi vyvinul Narex

"Postavena byla například nová lakovna. V ní nyní jedna nadnárodní firma vyrábí průmyslové pračky," sděluje Zdeněk Kübel. 

Z Příboru vyjížděly Tatry 603 v letech 1974 a 1975, pak je vystřídal model 613. Pozice závodu Příbor se v průběhu let v tatrovácké hierarchii postupně navyšovala a přecházela sem i řada kompetencí technického vývoje. Zdejší konstruktéři spolupracovali na vývoji speciálních verzích Tatry 613, což bylo například sanitní provedení, vznikl i přehlídkový kabriolet nebo speciál pro záchranářský tým Narex. Jeden z nich byl svědkem zahájení příborské výstavy, jak můžete vidět v naší fotogalerii. Tatrovácké komponenty se samozřejmě objevily také v unikátním českém supersportu MTX Tatra V8 , přezdívaném také Supertatra.