Pamatuji si Vás z různých sportů, kterým jste holdoval. Kdy jste se dal na turistiku?
Zkoušel jsem všechno možné. Někdy v šedesátých letech jsem se dostal k turistice, možná trochu náhodou. Prachatice tehdy dělaly dva dálkové pochody. Já šel na náměstí, procházel kolem startu a tam mě oslovili, abych se vydal s nimi. Nechal jsem se zlákat a tehdy se šlo z Prachatic přes Libín až do Volar, Od té doby jsem se dal na turistiku a v současné době jsem nejstarší aktivní i věkový člen našeho klubu.

Jak se pohybuje v posledních letech členská základna klubu, jsou v něm i mladí?
Mladší turisté jsou mezi námi také. Do třiceti let jen pár, občas s námi vyrazí i děti. Jinak jsou naši členové převážně důchodového věku. Již léta je ten počet ustálen na 140 členech. A musím říci, že při jednodenních akcích máme velice solidní účast.

Děláte akce každý víkend kromě prázdnin a do toho si ještě děláte mimo plán i čtvrteční výlety. To je ročně hodně desítek akcí.
Mimo náš klasický roční plán děláme v zimě lyže a v létě kola. Kola jsou přes prázdniny, kdy se nedělají dlouhodobě plánované akce. Lidé mají dovolenou a těžko by se to dávalo dohromady. Ale výlety se dělají. Na naše webové stránky vždy někdo dá výzvu, že dělá výlet a další se připojují. Kolikrát se dá dohromady dost lidí.

Hovoříte o lyžích a kolech, na to je jižní část Šumavy ideální.
Doporučuji všechny druhy turistiky. Když jsme u těch kol, tak se zde dají vybrat lehčí i náročnější trasy. Krásná trasa je například z Nového Údolí přes hranice do Horního Schwarzenbergu do Rakouska, vyjet kolem sjezdovek na hraniční přechod označený 1/10 pod Plechým a vrátit se zpět přes Říjiště do Nové Pece či Černého Kříže na vlak. To je krásná přeshraniční trasa.

Na Šumavě je určitě výhodou solidní železniční síť. Prakticky všude se dojede vlakem.
Vlak do Nového Údolí a pak z Černého Kříže na České Budějovice, to je naprosto ideální věc. Všichni si to chválíme. I když na trase z Čičenic do Nového Údolí chybí vagony přizpůsobené na kola. Ty jsou od Černého Kříže na Budějovice. Snažili jsme je na trať z Čičenic, případně z Volar, dostat. Psali jsme různé dopisy, ale nic. Stalo se nám, že jsme jako turisté jeli vlakem na kola a ve Volarech nastoupila skupina školáků také s koly a bylo to dílo. Kola se dávala přes sebe a když měl někdo vystoupit v Černém Kříži, tak raději dojel do Stožce a nasedl na kolo až tam. Ven by se z vlaku dříve nedostal.

Zvyšuje se podle vás zájem o turistiku i mezi neorganizovanou veřejností?
Turistika je fenoménem současné doby a je na vysoké úrovni. Ještě kdybychom se dostali třeba v Národním parku Šumava do zakázaných míst. Byl příslib, že by se mohla některá místa uvolnit. Tři roky jsou pryč a k Modrému sloupu se pořád nemůže, i když šlo jen o určité časové úseky. Z německé strany se k Modrému sloupu může v pohodě, ale od nás to nejde. To mě mrzí.

Šumava je někde divočejší než Alpy

Na jaká místa byste pozval turisty, kteří do naší oblasti jihu Čech zavítají?
Pochopitelně na Šumavu. Do Nové Pece, Nového Údolí, Černého Kříže. To jsou výchozí body pro nespočet tras jak pěších, tak na kolech. Pro lidi, kteří to tady neznají, tak jasná trasa je Kvilda – Bučina. Z Bučiny se pak může jít na Knížecí Pláně. Nebo do Německa. Linkový autobus jede skoro až na hranice a může se vyrazit na německé trasy. Nebo z Borových Lad na různá místa. Dalším výchozím bodem může být Modrava. To je nespočet různých tras, po kterých se turisté mohou vydat. A mohou využít i kol a koloběžek a podobně. Všechno se to dá i půjčit. Tam je pravá Šumava.

Vím, že pro turisty připravujete i vlastní trasy, které vedou mimo značené turistické cesty.
Dělám je pořád a chci v tom pokračovat. Dají se najít další zajímavá místa, jen se musí respektovat první zóna Parku. Když mě něco zaujme, tak po tom jdu a chci to potom ukázat i dalším lidem. Čerpám také z historických pramenů. Podle fotek se snažím dopátrat některých míst a někdy je to fuška. Trefím to třeba až na třetí pokus, jako třeba Kamenné hlavy u Českých Žlebů. Na fotkách je to ve volném terénu bez lesa, ale v současnosti je to zarostlé. Ptal jsem se i na obci a ani tam to nevěděli. Podobné věci nejsou vůbec zanesené v mapách, takže člověk musí zkoušet, než místo z historických pramenů najde. Hodně se probírám starými publikacemi a fotkami a člověk narazí na plno zajímavostí. Vypadá to nádherně, a tak si říkám, že bych to chtěl najít. To se mi moc líbí.

Zdroj: Deník/Vladimír Klíma

Když hovoříte o historických pramenech, co například zaniklé obce? Kde k nim získáváte informace?
Existuje na internetu stránka, kde se dají najít staré fotografie těchto zaniklých obcí a povídání o nich a jak to tam vypadá v současnosti. To jsou jediné informace, kterých se dá chytit. Na místě neexistují žádné značky. Pouze je popsáno, ve kterých místech by to mohlo být. Zaniklé obce jsou na Knížecích Pláních. Jejich součástí byly například Chaloupky nebo Na mlýnské mýtině a další místa. Jsou to jen ruiny, sem tam jsou vidět staré hrnce a harampádí či sklípky. V této oblasti, kam se vraceli bývalí obyvatelé, tak tam například dali fotku či obrázek chalupy, jak to místo vypadalo. Někde jsou tam i křížky, které Národní park obnovoval. To je ta oblast Kvildy. Všechny tyto obce jsem prolezl a porovnal to s fotkami. Nic však není na mapách, člověk musí hledat. Ale to je jen v okolí Kvildy, těch míst je daleko více. A to jsou právě další náměty na trasy, které turista v mapách nenajde.

Hovořil jste i o výletech na lyže. Kam s turisty vyrážíte?
Nejideálnější je to opět někam k hranicím. Například Haidmühle, kolem Stožce, kolem Lipna. Tam jsou všude krásně projeté trasy a všude je to opět výborně dostupné vlakem. A když jsou dobré podmínky, dá se projet třeba z Nové Pece po jezeru až do Černé v Pošumaví. A nebo na brusle. Když dobře mrzne, je protažená trať na jezeře. To je také super. Zkrátka, kdo sem přijede v létě či zimě, tak je zde plno příležitostí. Ale kdybychom hovořili o příležitostech přímo v okolí Prachatic, tak velkou pomocí pro turistiku by byla lanovka na Libín. To je bez debat. Když si to člověk porovná s Kletí, jak obrovský zájem právě o Kleť a okolí je. A je to jen proto, že tam z Holubova vede lanovka a lidé tam nemusejí nahoru šlapat po svých.

Vojtěch Dyk přiláká každý rok na Vacovské fotbalohraní spousty osobností a hlavně diváků.
Historky ze Šumavy: Když hraje fotbal Vojta Dyk, Vacov zažívá nápor fanoušků

Vím, že jezdíte i do Alp. Tam je turistů také hodně, že?
Alpy jsou zase něco jiného, nedá se to srovnávat. Každá lokalita má něco vlastního, své kouzlo. Po revoluci jsme hned začali jezdit do Alp. Pět let za sebou vždy na týden a bez map. To byly pro nás úžasné věci. Alpy jsou zkrátka Alpy. Ale já osobně nedám na Šumavu dopustit. Pohraniční Šumava je divočejší, je to příroda, jak má být. 

Když tedy odhlédneme od našich hor, kam byste doporučil turistům vyrazit do zahraničí?
Mou srdeční záležitostí jsou Alpy v okolí Berchtesgadenu v Německu. Jezero Königsee a okolí. Tam jezdím velice rád a jsou tam krásné věci. Vodopády, Ledová kaple a další.