Moderní lidé druhu Homo sapiens se s denisovany zřejmě nejen setkali, ale stačili se s nimi i zkřížit. Tato tendence k "mezidruhovému páření" byla pro jednotlivé druhy pravěkých homininů (kromě denisovanů a nejstarších lidí dnešního typu šlo třeba o neandertálce) docela typická a přetrvala zřejmě až do doby, kdy Homo sapiens převzal výhradní vládu nad světem. Odkaz pravěkých lidí se tak dodnes uchovává v DNA dnešních lidí. Nový výzkum nyní zjistil, u které lidské populace lze dnes nejjasněji rozpoznat genetický původ denisovanů.

Stopa vede na Filipíny

Podle studie, kterou vedl genetik Maximilián Larena z Uppsalské univerzity ve Španělsku, specializující se na lidskou evoluci, se denisovanský původ promítá v dnešním světě nejsilněji do etnické skupiny Negrito zvané Ayta Magbukon, jež se řadí k původním obyvatelům filipínského souostroví. 

Magalhaesova smrt ztvárněná umělcem z 19. století. Mořeplavce zabili mactanští bojovníci, protože se přidal na stranu jejich nepřítele
Masakr na Mactanu: Magalhãesův konec byl drsný, domorodci vojákům provrtali nohy

"Domníváme se, že spolu s nedávno popsaným Homo luzonensis existovalo ještě několik pradávných hominidních druhů, jež obývaly Filipíny ještě před příchodem moderních lidí a mohly být vzájemně geneticky spřízněny. Celkově naše zjištění odhalují, jak velmi složitě byla historie moderních a předvěkých lidí v asijsko-tichomořské oblasti propletená, protože se zde různé populace ostrovních denisovanů na různých místech a v rozličných časových bodech různě mísily s příchozími Austrálci," vysvětlují vědci v práci, kterou zveřejnil titul Current Biology.

Analýza Larenova týmu porovnávala přibližně 2,3 milionu genotypů ze 118 etnických skupin na Filipínách a dovedla vědce k závěru, že u etnika Ayta Magbukon je úroveň denisovanského původu přibližně o 30 až 40 procent vyšší než u Papuánců. A to i přesto, že tato filipínská etnická skupina "zředila" později podíl denisovanské krve ve svém genofondu novějšími příměsemi východoasijských pokrevních linií, v nichž byla denisovanská DNA zastoupena méně.

Etnikum se málo mísilo s nově příchozími

Vezme-li se v úvahu efekt tohoto ředění, mohlo by to podle vědců znamenat, že úroveň denisovanského původu etnika Ayta Magbukon je až o 46 procent vyšší než v případě Austrálců a Papuánců. Ale i bez ohledu na tento faktor indicie naznačují, že se etnikum Ayta Magbukon mísilo s pozdějšími příchozími méně než jiné filipínské skupiny Negrito a že se v něm díky tomu zachovaly i stopy velmi starých pokrevních linií předvěkého hominida, jenž byl nadlouho předurčen k zapomenutí.

Pravěký Homo sapiens mohl navázat intimní kontakty s tajemnými denisovany
Vědci odhalili intimnosti pravěkých Homo sapiens. "Užívali si" s tajemným druhem

Studie se zúčastnili dobrovolníci a domorodé kulturní komunity, s nimiž výzkumný tým spolupracoval. Na projektu se podílela také filipínská Národní komise pro kulturu a umění, která ho označila za záslužný. 

"Některé filipínské etnické skupiny jako například Ayta Magbukon se s lidmi z pozdější migrace na ostrovy zkřížily jen málo. Ayta Magbukon si díky tomu uchovala většinu svých denisovanských genů, takže jich má nejvíce na světě," uvedl populační genetik Mattias Jakobsson, rovněž z Uppsalské univerzity. O výzkumu informoval server Science Alert.