Její příznivce ale zaskočila zpráva, že v dubnu tato kapela ukončila svoji činnost. Více nám k tomu řekl kapelník a bubeník Julek Velký.

Za ty čtyři roky jste si vytvořili slušnou obec příznivců. Co bylo tedy důvodem k ukončení činnosti. To jste se pohádali?

Ne, vůbec ne. Rozešli jsme se jako kamarádi a jako kamarádi se teď potkáváme. Ale každý má svoje zaměstnání a leckoho z nás zaměstnání přimělo k tomu, že v něm trávíme hodně času a na kapelu už pak tolik času nezbývalo.

Jak budete na ty čtyři roky společného hraní vzpomínat?

Jedině v dobrém. Kapela byla složená z výborných muzikantů. Každý byl zodpovědný, dochvilný, všechno fungovalo. Není proto vyloučené, že se někdy potkáme a zase si spolu zahrajeme. Z mojí strany bych proto chtěl klukům a všem, kdo se kolem kapely pohybovali poděkovat. Za jejich práci, obětavost, srdíčko.

Jak byste charakterizoval každého z členů skupiny?

Především to byli všichni vynikající lidé. Ale i skvělí muzikanti. Venda Šollar, baskytara, vynikající zvukař a technik s úžasným sluchem. Vláďa Vácha výborný aranžér. Luboš Trkovský výborný saxofonista. A Honza Čágo Havlíček, který dal kapele i jméno, skvělý parťák, zpěvák, frontman.

Co vy, zůstanete u muziky?

Samozřejmě bych chtěl zůstat u muziky. Hrát určitě budu. Třeba hned 13. května, kdy jedu do Pardubic na bubenický festival.