Poprvé na místo vyrazili loni na podzim a začali s neinvazivní metodou, tedy nezasahovali do terénu. „Dělali jsme letecké snímkování, využívali jsme data z laserového skenování, věnovali jsme se i geofyzikálnímu průzkumu,“ nastínil vedoucí archeologů Pavel Vařeka. Na mezinárodním projektu se podílí šest vysokých škol včetně ZČU.

V červenci se čtyřčlenný tým archeologů z Plzně do jižních Čech vrátil. Na severozápadní straně pozemku patřící obci Lety, jež přiléhá k areálu vepřína, se do prací zapojili i studenti. „Tábor byl sice spálen, ale úplně nezmizel. Zachoval se v pozůstatcích pod úrovní terénu. Země, po které vězni ve čtyřicátých letech chodili, je dobře zachována. Může za to řada náhod. Tamější louky byly vlhké, takže se nikdy neoraly. Když se tady stavěl vepřín, navezená hlína místo dobře ochránila,“ vysvětlil Vařeka. Archeologové tak mimo jiné objevili pozůstatky dřevěných baráků, kde byli vězni drženi.

KORÁLE Z FOTOGRAFIE

„Spáleniště obsahuje též předměty, které neshoří, jako například různé kliky, patenty, ale i osobní věci vězňů. Kromě zbytků oděvů jsme překvapivě našli rovněž šperky,“ dodal Vařeka. Nalezené korálky se nápadně podobají bižuterii, jež zdobí krk mladé romské ženy na dobové fotografii. Dochované artefakty zatím zkoumají specialisté v laboratořích, pak si je převezme Muzeum romské kultury v Brně.

Zásadním přínosem výzkumu je, že archeologové přesně určili polohu tábora. Závěr potvrzuje, že většina se nachází v areálu tamějšího vepřína.

„Věřím, že místo bude vyhlášeno kulturní památkou. V současnosti je kulturní památkou pouze hřbitov obětí s památníkem,“ uzavřel Vařeka.

Odborníci se chystají pátrat v dalších lokalitách, v nizozemském táboře Westenbork, v německém Bergen-Belsenu, v Chorvatsku poblíž obce Jasenovac či norském Falstadu. Na území České republiky provedou průzkum druhého romského tábora, a to v Hodoníně u Kunštátu.