Výzkum probíhal v lokalitě Ak-Jar v podhůří Pamíru, kudy procházela jedna z hlavních větví starověké a středověké dálkové stezky. „V místě, kde cesta opouští úrodné Ferganské údolí a vstupuje do Alajských hor, jsme v nadmořské výšce 1300 m objevili stopy dávného osídlení z doby od 1. tisíciletí před Kristem až do středověku a novověku,“ popsal vedoucí katedry archeologie Fakulty filozofické Pavel Vařeka. Sedm nalezených sídlištních pahorků dosahuje výšky několika metrů. „Vznikly dlouhodobým sídlením na jednom místě a ukládáním kulturních vrstev,“ upřesnil.

Výzkum sídlištních pahorků, takzvaných tepe či tellů, přináší archeologům svědectví o životě na hedvábné stezce v době jejího největšího rozmachu. Odhaluje komplikované soužití usedlých populací a nomádů na rozhraní zemědělské krajiny a podhorských stepí. „Nalezené artefakty dokládají prolínání vlivů kočovníků a kultur spojených se zemědělstvím,“ pokračoval Vařeka.

Ilustrační foto
Energie zdražují. Lidé vykupují kamna ve velkém, v obchodech ale docházejí

Ve vrstvách pocházejících z prahu středověku archeologové našli stopy spálenišť, které mohou svědčit o násilném zániku sídel usedlých obyvatel. Ve středověku a novověku je poté nahradili nomádi. „V létě pásli dobytek v Alajských horách, na zimu sestupovali se svými stády do podhůří a zkoumanou lokalitu využívali jako zimoviště. Na troskách starších sídel s hliněnou architekturou si budovali jednoduché přenosné příbytky – jurty,“ přiblížil další část minulosti zkoumané oblasti.

Na konci 19. století byl jižní Kyrgyzstán připojen k ruskému impériu, kočovníci přestali zimoviště využívat a před carskou armádou uprchli do hor. „V dobách Sovětského svazu pak bylo nomádské obyvatelstvo nuceně usídlováno v nově budovaných ‚kolchozních‘ vesnicích, k nimž se řadí i dnešní Ak-Jar,“ doplnil Vařeka poznatky, které se týkají už nedávných časů.

Mezioborový výzkum dokumentuje i způsob obživy místních komunit a proměňující se přírodní prostředí v průběhu více než dvou tisíciletí. Kromě archeologů se na něm podíleli přírodovědci z Geologického ústavu a Archeologického ústavu AV ČR, a historici a etnografové Fakulty historických věd kyrgyzské Ošské státní univerzity. Její studenti se do průzkumu zapojili společně s plzeňskými.

Jižní Kyrgyzstán nebyl cílem plzeňských archeologů poprvé. Už od roku 2018 se podílejí na dokumentaci archeologických památek v prostoru posvátné Šalamounovy hory.