Roxy, Joker a Whiskey putovali do Ústeckého kraje. Pozvolna pro ně začne výcvik a přeměna v policejní psy. Dag zamířil v pondělí do Domažlic a do Plzně se přestěhovaly Bára s Jessy. Poslední z malých německých ovčáků ale Rokycany neopustí. Policejnímu psovodovi Pavlu Boučkovi zůstal Armin.

Jména dostali malí neposedové teprve v pátek a na výzvu, aby lidé hlasovali pro jejich jméno, zareagovalo neuvěřitelně zájemců. Spousta se jich, i s dárečky pro chlupáče, také křtu osobně účastnila. „Některé dopisy, jako ten od paní Bohumily z České Lípy, byly zvlášť citově zabarvené. Právě na jeho základě jsme štěně, jež tu zůstalo, pojmenovali Armin,“ sdělila mluvčí PČR Hana Kroftová.

„…Žiji s rodinou v České Lípě, kam jsme se po předválečném odsunu znova vrátili,“ píše Bohumila. „Chodila jsem do třídy s dívenkou, která měla tatínka náčelníkem policie. Byl to vzácný člověk a každý si ho vážil. Měl velikého koníčka – vychovával se svými spolupracovníky policejní psy. I v soukromí měl psa. Jmenoval se Armin. Byl tmavý, ale s vrchní částí srsti zlatavou. Nikdy od té doby jsem krásnější zvíře neviděla. Přišel únor 1948 a policejní náčelník byl propuštěný ze zaměstnání. Aby uživil manželku a dvě děti, musel se přeškolit. Pracoval jako elektrikář ve sklárně. Jednou, to už tam pracoval několik let, se porouchalo elektrické vedení. Nešťastně se ho dotkl a na místě byl mrtev. Byla to hrůza, ale lidé na něho nezapomněli. Členové kynologického oddílu, který v Lípě zásluhou někdejšího náčelníka pracoval, každoročně jako poděkování za práci v zájmové výchově psů i za výchovu těch policejních pořádají na jeho počest memoriál. Moc bych vás prosila, aby na památku vašeho bývalého kolegy a jeho krásného Armina jeden z vašich malých chlupáčků mohl nést toto jméno,“ žádala Bohumila.