Hasiči si jen za červenec připsali více než šest stovek výjezdů kvůli obtížnému hmyzu, zdravotničtí záchranáři pomáhali v období od května do konce července více než třem stovkám lidí, kteří měli alergickou reakci na bodnutí hmyzem. Stav některých z nich byl velmi vážný, dokonce upadli do bezvědomí.

V uvedeném období žádný z případů naštěstí neskončil úmrtím. Mezi nejvážnější události, u nichž záchranka zasahovala, patří případ ze Sušicka, kde byl muž při práci v lese pobodán sršní, a to opakovaně. „Nástup reakce byl rychlý. Muž upadl do bezvědomí a chvíli nedýchal,“ popsal krajský mluvčí zdravotnické záchranné služby Lukáš Uherek s tím, že dotyčný přežil díky pohotovému kolegovi. Ten mu zaklonil hlavu a sledoval dýchání až do příjezdů záchranářů.

Obdobně hrozivě vypadal stav muže v Plzni, který se s dětmi a přítelkyní vydal na projížďku na kole, při jízdě ho ale bodla do paže vosa. „Muž byl na bodnutí alergický a autoinjektor u sebe neměl. Během několika minut začal těžce dýchat, chrčel, následně zkolaboval a upadl do bezvědomí,“ popsala Tereza Schliková z městské policie. Právě strážníci poskytli muži první pomoc.

„V období květen až červenec 2024 jsme v Plzeňském kraji zasahovali u celkem 342 případů alergických reakcí různě závažného typu způsobených hmyzem. Šlo především o bodnutí vosou. Některé z událostí byly způsobeny i hmyzem jiným, jako např. kousnutí čmelákem, včelí bodnutí nebo bodnutí sršní. Reakce po bodnutí vosou však stále dominuje v naprosté většině těchto událostí. Je potřeba zmínit, že ne každá reakce na vosí bodnutí je život ohrožující. Vždy záleží na místě vstupu žihadla do lidského těla, na daném jedinci, jeho zdraví a na tom, jak se dokáže tělo s alergenem vypořádat,“ konstatoval Uherek. Dodal, že v daném období záchranáři vyjížděli ke 24 událostem, kdy šlo o těžkou alergii nebo anafylaktický šok, kdy je dotyčný ohrožen na životě. Jako závažnou hodnotili reakci na bodnutí záchranáři u 151 lidí. V ostatních případech šlo o běžné reakce, jako je např. bolestivost, zarudnutí či otok.

Obtížný hmyz letos ve velmi vysoké míře zaměstnává i hasiče, jen v Plzeňském kraji kvůli němu během prvního prázdninového měsíce vyjížděli v 630 případech. Apelují proto na všechny, aby než budou volat tísňovou linku, zhodnotili, zda je, či jejich blízké, vosy a další hmyz opravdu ohrožují. V mnoha případech jsou lidé schopni situaci vyřešit sami běžně dostupnými insekticidními spreji z hobbymarketu.

Jak pomoci bodnutému?

Co dělat, když došlo k bodnutí hmyzem? „První pomoc není složitá. Je potřeba osobu nejlépe posadit, pokud možno do stínu. Dále zkontrolovat místo vpichu, popř. vyndat žihadlo. Můžeme podat volně prodejný lék proti alergii. Musí být však dodržena zásada, že je pacient plně při vědomí a lék zvládne užít sám. Pokud tomu tak není, do úst nikdy nic nevkládáme,“ varoval Uherek s tím, že místo můžeme chladit. To lze i při píchnutí do jazyku (cucat kostku ledu). „Při vážném stavu, kdy postižený přestal reagovat, ho uložíme do bezpečné polohy na záda, zakloníme hlavu a budeme sledovat dýchání. Vždy včas voláme tísňovou linku 155. Operátor tísňové linky nás přesně navede, co máme dělat do příjezdu zdravotnické záchranné služby,“ informoval Uherek.

Alergici by měli být vybaveni tzv. pohotovostním balíčkem, který v naprosté většině případů obsahuje Epipen, což je poměrná dávka adrenalinu v předem natažené stříkačce, zvané autoinjektor. Tento lék si mohou alergici sami aplikovat do stehna a zabrání tak nástupu alergické reakce.