Deník vyvezl politiky mezi občany. Jak by lídři řešili jejich problémy?

Na tyto tři problémy jsme se rozhodli podívat zblízka spolu s kandidáty předních politických stan před blížícími se volbami. Deník uspořádal v úterý speciální debatu s nimi a vyvezl potenciální budoucí poslance společně autobusem přímo na daná místa. 

„Hlavní témata a podle toho i cíle našeho zájezdu s kandidáty jsme stanovili na základě průzkumu veřejného mínění a podle toho, jak čtenáři vyplnili náš dotazník v novinách o tom, co by poslanci měli řešit. Ukázalo se, že čtenáře nejvíce trápí chybějící obchvaty obcí a stav silniční sítě, příliv zahraničních dělníků s tím rostoucí kriminalita a výstavba dalších a dalších průmyslových hal,“ řekl na úvod „výletníkům“ šéfredaktor Deníku Aleš Tolar.

ZPŘÍSNIT NA AGENTURY!

Ubytovna na Karlově patří k těm nejhorším v Plzni. V nuzných podmínkách tu žijí hlavně zahraniční dělníci, kteří tu bydlí. Jsou většinou bez kvalifikace, dělají pro pracovní agentury, které je sem přivážejí z Východu. Na denním pořádku jsou zde incidenty. Vloni tu dva cizinci dokonce ubili správce.

„Já kousek odtud bydlím, takže mě nemusíte říkat, co se tu děje já to dobře vím,“ vzal si u ubytovny jako první slovo lídr Pirátů Lukáš Bartoň. 

Mikrobus, z nějž vystupují lidé v oblecích jako ze žurnálu působí před ubytovnou jako pěst na oko. Bartoň mluví o vytváření ghett a o nejlevnější pracovní síle, kterou jsme ochotni do Česka vozit. „Jsme pro omezení svobody placených agentur. Musejí být pod licencí a starat se o ty, co sem přivážejí,“ dodává Pirát. 

Politici se moc neshodli a křížky jim většinou nestačily

Ostatní politici souhlasně přitakávají. Sociální demokrat Václav Votava zdůrazňuje, že problém se týká mnoha dalších měst. I on je pro tvrdší přístup směrem k agenturám. Jana Levová z SPD připomíná Bor u Tachova, kde se kapacity montoven ještě navyšují. „Nechci vidět, jaký to bude mít dopad,“ dodává. I podle ní musí mít pracovní agentury licenci. Ministryně Karla Šlechtová z ANO sice říká, že zahraniční dělníky potřebujeme, ale otázkou je jejich kvalifikace. „Personální agentury dokonce nabírají už učně, tak moc chtějí pracovní sílu. Ti pak ani nedostudují,“ dodává Šlechtová s tím, že zpřísnění pravidel je nezbytné.

Ilona Mauritzová kandidující za ODS připomíná i zdravotnický problém, kdy mnozí za zahraničních dělníků přivážejí nemoci, včetně třeba otevřené tuberkulózy. Politici se shodli, že ohledně přílivu dělníků ze zahraniční v minulosti udělalo spoustu vážných chyb. „Plzeň má sice výhodnou polohu, má dobře obsazené průmyslové zóny, ale nabídla málo příležitostí pro skutečně kvalifikovanou práci, naopak montoven pro tyto nekvalifikované dělníky je tu příliš,“ řekla Mauritzová. Podle Stanislava Antoše (KDU-ČSL) je bohužel řada cizinců ubytována i v soukromých bytech nebo garážích. Přesto podle něj lze problém řešit. „Je třeba zpřísnit kontroly. Máte to zkolaudováno, máte hygienické zařízení atd.? Je to věcí úřadů i komunální politiky,“ dodává. 

Ilona Jehličková z TOP 09 apeluje na zpřísněný postup vůči agenturám. „V podstatě je to novodobý otrokářský systém. Chceme podporovat vědu a výzkum, ne montovny,“ dodává Jehličková. 

Fontána na náměstí vypěnila. Šprýmař do ní nalil jar

NECHTĚNÉ FABRIKY

Výstavba nových montoven, to je téma i druhé zastávky našeho mikrobusu v Liticích. Místní mají strach z toho, že jim v obci vyroste na 13 hektarech průmyslová zóna s halami vysokými až 14 metrů. Nechtějí to. Už proto, že zatím netuší, co se tu bude vyrábět a také kvůli dramatickému zvýšení dopravy a nonstop provozu se 670 pracovníky. 

I když prší, na politiky tu čekají místní. Připouštějí, že jejich problém se táhne dlouho, původně mělo jít o zónu pro drobné živnostníky. Jen se to časem 'na městě' nějak zvrtlo. Litičtí tvrdí, že je město obešlo a prosadilo si své. „Kdy byl schválen územní plán? Kdy stavební povolení?“ zajímá se Karla Šlechtová. Připomíná, že Litice mají právní i zastupitelský problém. 

Místní zastupitel Pavel Bosák vysvětluje, že nyní jde hlavně o posudek na životní prostředí, tzv. EIA, jenž byl zpochybněn a také o pronájem okrajových městských pozemků, které investor ke stavbě potřebuje. „Máte nárok na přezkum, nedejte se,“ říká Šlechtová. Nechce uvěřit tomu, že v případě rozběhnuté obří stavby lidé dosud nevědí, co se se bude v areálu vyrábět. „Máme strach i o vodu. Pokud tu udělají avizovaných devět vrtů, přijdeme o ni všichni,“ říká jedna z místních litických žen.

Realista Netolický míní, že problém Litic se měl řešit v Liticích a ne systémem ´větší bere´ přes město. „Proč obvody vůbec existují?“ ptá se. Václav Votava chce vědět, zda se mohou domluvit ještě na kompromisu. „Přece jste už připustili, že pokud se projekt upraví a zmenší, jste ochotni dál jednat?“ ptá se Votava. 

„Investor nic jiného než velké areály neumí, řekl nám to,“ dodává Pavel Bosák z Litic. Poslední možností je prý referendum a snaha o odtržení Litic. 

Referendum o nepomucké křižovatce nakonec nebude

ČEKÁNÍ NA OBCHVAT

Když přijíždí mikrobus do Chválenic, je všem na první pohled jasné, jaký zde mají místní problém. Po zdejší silnici projíždí nekonečná kolona auta mířící z Plzně na jih Čech. Místní už léta protestují. Na ploty u svých domů před časem rozvěsili transparenty „Chceme obchvat“, „Stop kamionovému teroru“ atd. „Teď už je snad vše na dobré cestě. Máme vše domluvené s ŘSD i schválené zastupitelstvem,“ říká místní starosta Pavel Kvídera. Přesto reálný termín pro zahájení stavby je nejříve v roce 2022. Od novinářů zaznívá otázka: „Proč jsou zapotřebí tak dlouhé lhůty? Pochopil bych to u problémových staveb typu Temelína, ale proč u silnice, která má evidentně všem prospět?“

„Mluvíte mi z duše,“ přitakává Miroslav Blabol z ŘSD, který na místo přijel za politiky rovněž. Vysvětluje, že u nás bohužel platí takové zákony, že od technické studie je ke stavebnímu povolení nutných osm let. „Jsou tam správní a další lhůty, které je nutné dodržet,“ dodal Blabol.