Ta představa je pro většinu vodáků lákavá. Když budou chtít trénovat na divoké vodě, nebudou se muset trmácet do Prahy, ke Křivoklátu nebo k Českým Budějovicím. Prostě jen s lodí přijdou nebo vypádlují do Doudlevců pod Škoda Sport park a tam si sjedou divokou řeku nebo projedou překážky. Plány na vodácký kanál u jezu na Radbuze existují už několik let, nyní mají konkrétní obrysy. Jenže projekt na boční rameno se nelíbí úředníkům. Problémem je ochrana přírody a cenná půda.
S plány vybudovat kanál u Malostranské ulice přišel Jakub Helus z TJ Union Plzeň už před deseti lety, projekt ale dlouho ležel v šuplíku. Před třemi lety nápad oprášil v souvislosti s Malostranskými jezírky, které chce druhý plzeňský obvod postavit mezi řekou a sportovním areálem. A od loňského roku na projektu intenzivně pracuje.
„Musel jsem kanál několikrát upravit, ale podařilo se získat souhlas vodárny, Povodí Vltavy, elektráren, rybářů a dalších subjektů," popisuje Helus, jak se z původně čistě betonového kanálu stal přírodní bystřinný tok. Se stavbou vodáckých kanálů má zkušenosti, jím vedená firma RenoEnergie, která provozuje elektrárnu na zdejším jezu, realizovala podobný projekt naposledy v Roudnici nad Labem.
Po úpravách má být kanál trvale zavodněn i mimo pouštění divoké vody a bude přírodního charakteru. V tišinách po stranách se počítá s rostlinným porostem – ostřicemi, rákosinami či kosatci. „Přibyl také požadovaný rybí přechod," říká Jakub Helus.
Jenže ani dosavadní úpravy projektu nestačí, kanálu chybí nezbytné souhlasné stanovisko od magistrátního odboru životního prostředí. Území soutoku Úhlavy a Radbuzy až po jez pod Škoda Sport parkem je vyhlášeno regionálním biocentrem, a vztahuje se na něj tedy zvláštní ochrana přírody. A půda, na níž by kanál měl vzniknout, je podle zemědělského půdního fondu velmi cenná. „Prioritou je na půdě I. třídy hospodařit, ne stavět. I když louky mohou na první pohled vypadat zanedbaně, jsou cenné. I zatravnění je druh obhospodařování," vysvětluje šéfka odboru životního prostředí plzeňského magistrátu Dagmar Svobodová Kaiferová. A vyhnout se těmto cenným půdám? Takřka nemožné.
Dva posudky
Už nyní existují dva odborné posudky, zda lze či nelze vodní slalomovou dráhu pod Malostranským mostem postavit. Jeden nechal zpracovat Jakub Helus, druhý magistrát. A každý říká něco jiného. Podle jednoho nebude mít negativní vliv na přírodu, podle druhého ano. „Nyní si necháváme zpracovat další posudek, v němž upřesňujeme otázky a zadání. Jde o atypickou a komplikovanou stavbu. A i když se tomu nyní říká boční říční rameno a tváří se přírodně, stále má umělé prvky," připomíná Kaiferová Svobodová. Kvůli zátopové oblasti také z plánů zmizely šatny, loděnice, veřejné osvětlení a část cest a zatravněných tribun ve svahu.
Odbor životního prostředí vidí problém také v tom, že by se voda, které už nyní v létě nebývá mnoho, ještě rozmělnila. Kromě stávajícího koryta by musela proudit i rybím přechodem a vodáckým kanálem. I na to ale projekt myslí. „Když nebude dost vody, bude pro tréninky vodu přečerpávat vodní elektrárna," argumentuje Jakub Helus.
Stavbu před nedávnem téměř pohřbily plány na Malostranská jezírka. Obvod je totiž chtěl postavit v místech plánované dráhy. Po mnoha jednáních se vodáci dohodli s vedením obvodu na kompromisu. „Náš projekt jsme upravili. Posunuli jsme jezírka tak, aby tam slalomová dráha mohla být," potvrdil starosta Slovan Lumír Aschenbrenner. Kaiferová Svobodová se netají tím, že by odbor u Radbuzy raději viděl jezírka. „Jde o pozvolný přechod mezi zástavbou a sportovištěm, kde se pohybuje hodně lidí, a čistě přírodní oblastí u řeky," vysvětluje.
A jak by 300metrový kanál s plánovaným spádem 2,5 metru fungoval? Podle Heluse podobně jako jiné slalomové dráhy v sezoně 2-3 hodiny denně a o víkendech až pět hodin. Náklady jsou vyčísleny na přibližně 30 milionů korun. „Jez na Radbuze u Malostranské ulice je poslední možnost, kde by se podobná dráha dala v Plzeňském a Karlovarském kraji postavit. Na všech ostatních vhodných jezech jsou malé vodní elektrárny a jejich provozovatelé nejsou pouštění vody pro vodáky mimo elektrárnu vůbec nakloněni," poznamenává Helus.
V současné době sice běží správní řízení týkající se povolení od magistrátního odboru životního prostředí, ale je přerušené.
Kde všude se v Plzni plánovaly kanály
Jez na Radbuze pod Škoda Sport parkem není první místo, kde Jakub Helus z firmy RenoEnergie ve spolupráci s vodáky v minulosti uvažoval nad stavbou slalomové dráhy. Pojďme si připomenout i ta další.
Tréninkový kanál Bukovec měl vzniknout na jezu na Berounce, kde se počítalo s drobnými úpravami na vodním díle. Mělo jít o tzv. playspot pro trénink freestylové jízdy. Projekt vznikl roku 2001, k realizaci nedošlo kvůli plánům na odprodej zchátralého mlýna zájemci o výstavbu vodní elektrárny.
O dva roky později vodáci zpracovali ideový návrh na slalomový kanál České údolí. Kanál měl vzniknout pod Borskou přehradou, počítalo se s novým korytem ve vzdálenosti 200 až 350 metrů od hráze. Plány ztroskotaly již v rané fázi na tom, že by bylo nutné prorazit průplav skrz přehradu a na záměru povodí dát do přehrady turbínu. Jen náklady na úpravu hráze přehrady by byly příliš vysoké.
První plány na vodácký kanál u Malostranské ulice vznikly společně s plány na malou vodní elektrárnu v roce 2005. Nakonec ale elektrárnu stavěla a provozovala jiná firma než RenoEnergie, takže z kanálu sešlo. O několik let později elektrárnu odkoupila firma vedená Jakubem Helusem a plány v upravené podobě bylo možné oprášit.
V roce 2006 vznikl projekt na i Areál sportů na divoké vodě v Plzni-Bukovci u bývalé papírny. Plány počítaly např. s wakeboardovým vlekem a s výstavbou zázemí – obchody, půjčovnou, loděnicí, bytem pro správce kanálu, občerstvení aj. Vše ztroskotalo po převodu vlastnictví pozemků od majitele, s nímž měl Helus dohodu, a na příliš komplikované dohodě s provozovatelem malé vodní elektrárny.
V roce 2007 vznikl i nápad postavit alespoň přestavitelný playspot pro rodeo na divoké vodě na odpadním náhonu z Kalikovského mlýna. Tyto plány se nakonec podařilo dotáhnout. Playspot je vybudován s elektricky ovládanou překážkou, která umožňuje vytvoření válce, vlny či jazyka, je vhodný zejména pro freestyle. „Pomohlo město Plzeň, veřejná sbírka i majitelé Kalikovského mlýna. Koncem roku 2009 byl playspot uveden do provozu," doplňuje Jakub Helus.
Pravidelně se tu konají závody a také tu záchranu zpod jezu trénují hasiči.