Lýkožrout smrkový
• Na jaře brouci vylétají ze stromů, kde se vyvinuli, a míří na další.
• Mimo kalamit však lýkožrout napadá jen staré a nemocné stromy.
• Zavrtaný pod kůrou se brouk živí lýkem a poškozuje strom, který nakonec uschne.

Hledat a najít stromy napadené kůrovcem, označit je a do jara pokácet, aby z nich brouk nestihl vyletět a aby nenapadl další.

I takovou náplň práce teď mají lesníci Národního parku Šumava. Oč je lýkožrout smrkový menší brouček, o to více stále straší. Informativní zpráva o kůrovcové kalamitě se v pondělí dostala i na stůl radních Plzeňského kraje, kteří teď budou zvažovat, jak přispět k odstraňování škod v lesích a pomoci s výsadbou nových stromů.

Je totiž rozhodně co odstraňovat.

PŮL MILIONU KUBÍKŮ

Podle hejtmana Josefa Bernarda zpráva o kůrovci není příliš pozitivní. „Dřevní hmota, kterou by kvůli kůrovci bylo třeba vytěžit, se v posledních třech letech rok od roku dvojnásobně zvyšuje. V roce 2015 to bylo 95 703 metrů krychlových, o rok později 211 381 a v roce 2017 už 456 822 metrů krychlových kůrovcového dřeva,“ popsal hejtman.

Vlastníků lesů, které kůrovec postihl, je přitom v Plzeňském kraji 19 tisíc. „A zpráva, kterou nám paní radní Trylčová předložila, říká, že ne všichni se snaží tento stav hned napravovat. Někdo se o les vůbec nestará. My se na to musíme podívat, ačkoliv hlavním orgánem, který tyto věci spravuje, je samozřejmě ministerstvo zemědělství. Budeme ten problém monitorovat a chceme vědět, co s ním budeme dělat dál,“ dodal Bernard.

ZAČAL TO SUCHÝ ROK

Na Šumavě, tedy v Plzeňském i Jihočeském kraji, vloni podle mluvčí parku Jana Dvořáka vytěžili přes 210 tisíc metrů krychlových dřeva, z toho zhruba 50 tisíc tvořilo dřevo kůrovcové. „Jaká bude situace letos, nedokáže nikdo odhadnout. Záležet bude především na počasí,“ tvrdí Dvořák.

Velká kůrovcová kalamita trápila Šumavu od roku 2008, kdy udeřil orkán Kyrill, do roku 2012. Pak byl klid, ovšem přišel rok 2015. „Byl to velmi suchý rok a kůrovci se dařilo. Jeho následky vidíme dodnes,“ dodal mluvčí parku.

DOTACE NA LESY?

Majitelům lesů, kteří nebudou kůrovcové stromy likvidovat, hrozí i pokuta za zanedbání ochrany lesa. Taková sankce přitom může dosáhnout až stotisícové sumy.

Kraj pokuty neuděluje, ale možná se do věci vloží jinak a vlastníkům lesů nabídne finanční motivaci. „Zamyslíme se nad nějakým grantem, který by podpořil ochranu lesa,“ řekl Bernard. Náměstek pro regionální rozvoj Ivo Grüner doplnil, že podpořit by se mělo vysazování smíšených lesů.