„Účastnil se starosta s vedoucím stavebního úřadu a neinformovali o tom ani členy zastupitelstva. Jsme přesvědčeni, že se starosta mohl proti CHLÚ ohradit tak, jako předchozí vedení nebo jiní starostové, např. Českého Dubu,“ uvedl Pavel Mráz ze Smržovic. Dodal, že jsou proto rozhodnuti založit spolek, který proti obnovení těžby bude bojovat. „Jediným cílem spolku bude, aby nebyl lom znovu otevřen a aby zásoby byly odepsány,“ doplnil Jan Rett starší z Dobříkova. Podle Mráze by obnova těžby přinesla výrazné zhoršení života lidí v okolí a znamenala by také pořádnou ránu pro přírodu i spodní vody. Radnice ve Kdyni, pod kterou obce v okolí lomu spadají, i společnost Eurovia, která je správcem dobývacího prostoru, ale uklidňují veřejnost s tím, že stanovení CHLÚ rozhodně neznamená začátek těžby.
Počátky těžby v kamenolomu u Smržovic sahají až do konce 19. století, těžil se tam kámen na stavbu mostů železniční dráhy. Po 2. světové válce tam museli pracovat i tzv. pétépáci. V roce 1967 byl provoz ukončen, ale již o dva roky později byl znovu obnoven. Místní lidé měli podle pamětníků problémy s prašností, zvýšenou dopravou, praskaly jim domy, stížnosti ale byly neúspěšné. V roce 2000 skončilo povolení těžby v lomu a tehdejší vedení Kdyně se postavilo proti prodloužení s tím, že provoz lomu nadměrně zatěžuje životní prostředí v katastru obcí Branišov, Dobříkov a Smržovice. Od té doby se ne-těží, v lomu už není ani vybavení.
Obavy o vodu
Vloni však vešel v platnost nový stavební zákon, který zrušil dosavadní stavební uzávěru, a bylo stanoveno CHLÚ, a to za účelem ochrany ložiska. Někteří obyvatelé regionu si v této souvislosti stěžují, že nemají dostatek informací, a bojí se, že novinky budou znamenat obnovení těžby. „Před měsícem jsme se dozvěděli určitá fakta o celém těžebním prostoru, ochranných pásmech apod. Byli jsme docela zděšeni, protože se tu objevila Eurovia. Vyměřovala a podobně. Myslíme si, že to nedělají pro plezír, že otevření lomu je aktuální,“ uvedl Rett starší s tím, že těžba by přinesla devastaci lokality a výrazné zhoršení kvality života v regionu.
„Bojíme se i úbytku spodní vody. Pamatuji si, že čím víc se těžilo, tím víc ubývala voda ve vsi. Po výstřelu přestala téct voda z trubky, ze které do té doby tekla. Všichni, kteří si těžbu pamatují, si dobře vzpomínají, jak se tehdy velice prášilo, v okolí lomu jsme neznali zelené stromy či bílý sníh. To vše by se vrátilo,“ doplnil Mráz. V ohrožení by podle něj byla i zvířena, jako je výr velký, raroh, kuňka žlutobřichá a další, a rostliny včetně chráněných. „Hodně občanů, kteří se o vzniklém CHLÚ a s ním souvisejícím omezením dozvěděli až v souvislosti s projednáváním návrhu územního plánu, už panu starostovi nevěří a právě proto chceme založit spolek, který udělá vše, aby případné těžbě zabránil. Máme podporu i ze vzdálenějších obcí, jako jsou Loučim i Chodská Lhota, i tam si na otřesy dobře pamatují,“ uzavřel Mráz.
Firma: Lom je zakonzervovaný
Podle společnosti Eurovia i radnice ale otázka obnovy těžby v lomu Smržovice není na pořadu dne. „Lom je zakonzervovaný. Provádíme pouze jeho správu a kontrolu, instalujeme a kontrolujeme zákazy vstupu a zábrany proti neoprávněnému vstupu, především abychom zabránili vzniku černých skládek a nájezdu motorkářů,“ řekla Iveta Štočková, mluvčí Skupiny VINCI Construction CS a.s., kam spadá i Eurovia.
Na otázku, zda může garantovat, že lom tedy zůstane zakonzervován, reagovala, že lom Smržovice je tzv. výhradní ložisko, to znamená, že surovina v něm je majetkem České republiky. „My nejsme majitelem suroviny, tudíž nemůžeme udávat žádné garance k těžbě. Jsme správci dobývacího prostoru, z čehož nám vyplývají určitá práva a zejména povinnosti,“ vysvětlila s tím, že každopádně, obecně dle české legislativy, při každé těžební činnosti musí být splněna přísná pravidla, například oznámení všem dotčeným orgánům, jako je Báňský úřad, Krajský úřad a všechny dotčené obce. „V tomto případě, při případném pokračování hornické činnosti, by bylo pravděpodobně zapotřebí také stanovisko EIA (posouzení vlivu stavby na životní prostředí, pozn. red.), a to uvádí přesné limity a podmínky pro vše, co s těžbou souvisí,“ uzavřela Štočková.
Kdyně: Udělali jsme maximum
Starosta Kdyně Oskar Hamrus zdůraznil, že při stanovení CHLÚ nebyla obec účastníkem řízení. „Přesto jsme coby vedení Kdyně udělali maximum. Protože jsme věděli, že nejsme dotčeným orgánem, nevolili jsme nějakou formu dopisování si, kde by nám odepsali jednou větou, ale podařilo se mi zúčastnit se jednání, kde jsme dosáhli toho, že CHLÚ nemá rozlohu cca 180 hektarů, jak navrhovala Eurovia, ale podařilo se ho zmenšit na minimum, na 120 hektarů. Při tom bych ještě zdůraznil, že CHLÚ nerovná se dobývací území a neznamená otevření lomu,“ upozornil Hamrus.
Doplnil, že přesto chápe obavy lidí a že pokud opravdu vznikne spolek bojující proti případné těžbě, že ho radnice podpoří a bude s ním spolupracovat. „To, že se lom neotevře, vám nikdo nebude garantovat. Ale pokud by k tomu mělo dojít, už budeme dotčeným orgánem a budeme proti tomu bojovat,“ slíbil starosta Hamrus.
17
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
