Když se před několika lety modlil papež František ve svatopetrské bazilice, uviděl mezi hroby svých předchůdců desku se jménem kardinála Josefa Berana. Začal se zajímat o osud plzeňského rodáka, jenž zemřel ve vatikánském vyhnanství. V momentě, kdy česká strana požádala o převoz Beranových ostatků, papež samozřejmě souhlasil.

Dnes se kardinálova touha vrátit se domů vyplní. V rodné vlasti jeho ostatky kromě českých a moravských biskupů přivítá také jeho praneteř Danuše Kavinová-Brabcová. Vládní speciál usedne na letiště ve Kbelích přesně v 18 hodin. Pak se rozezní všech kostelích zvony. Vojenská stráž vynese rakev na katafalk a zazní Beranova oblíbená píseň Čechy krásné, Čechy mé. Právě tuto skladbu Beran slyšel po návratu z koncentračního tábora. „Na rakev položím bílou lilii za naši rodinu,“ popsala paní Danuše, jež považuje převoz ostatků svého prastrýce za významnou událost pro český národ.

Živortní mezníky- narodil se v roce 1888 v Plzni
- vystudoval bohoslovectví na papežské univerzitě v Římě, kněžské svěcení přijal v roce 1911
- po atentátu na Reinharda Heydricha byl zatčen, vězněn v Terezíně, poté v kon-centračním táboře Dachau
- po komunistickém převratu v únoru 1948 odmítl církev podřídit komunistické moci
- mezi léty 1949 až 1963 byl opakovaně internován – papež Pavel VI. ho 25. února 1965 jmenoval kardinálem, stát mu povolil odjet na obřad, ale bez možnosti návratu
– kardinál zemřel 17. května 1969

Po krátké modlitbě a státní hymně zamíří kolona ke kostelu sv. Vojtěcha v Dejvicích, v němž kardinál působil jako rektor arcibiskupského semináře. Do chrámu se vydá také 96letá sestra Adalberta Bibi Šimáková, jež se s kardinálem znala. „Jsem vděčná, že jsem ho mohla potkat. Měl určité charisma, byl velmi dobrotivý a sálala z něj duchovní síla,“ řekla členka řádu zdravotních misionářek Panny Marie.

Sestra doprovodí kardinála ještě na cestě do strahovské baziliky Panny Marie, v níž bude slavena vigilie (večerní pobožnost). „Tady pronesl prastrýc své poslední svobodné kázání,“ nastínila paní Danuše.

Ostatky zůstanou přes noc ve strahovské bazilice, odkud vyjde zítra v 10 hodin průvod do katedrály sv. Víta. O hodinu později se uskuteční slavnostní mše ke cti sv. Vojtěcha, jíž se zúčastní rovněž kardinálova rodina z Plzně.

Rakev s ostatky bude vystavena k veřejné úctě do pondělí. Následně bude uložena do sarkofágu v kapli sv. Anežky.

Komunisté se Berana tak obávali, že nepovolili ani převoz jeho ostatků, tvrdí historička

Stáňa VodičkováKdyž se papež Pavel VI. dozvěděl, že zdravotní stav kardinála Berana se zhoršil, spěchal za ním. K jeho lůžku v Nepomucenu však dorazil krátce po jeho smrti. Už tehdy se Svatý otec snažil vyhovět kardinálově přání vrátit se domů, ovšem komunisté převoz jeho těla do rodné země zakázali. „Báli se, že občanské nepokoje by byly ještě větší než při pohřbu Jana Palacha,“ nastínila historička Stanislava Vodičková.

Pohřeb, jenž se uskutečnil 22. května 1969 ve svatopetrské bazilice, vedl oproti zvyklostem právě papež Pavel VI. Plzeňský rodák byl uložen na čestné místo po boku papežů. „Hrob vypadá úplně jinak než ostatní sarkofágy. Je  sice důstojný, ale působí dojmem veliké skromnosti a prozatímnosti,“ uvedla pracovnice Ústavu pro studium totalitních režimů.

Právě Vodičková při procesu beatifikace objevila Beranovu poslední vůli v osobním archivu, který přivezl z Říma monsignore Jaroslav Škvarvada (pozn. red.: byl Beranovým sekretářem). V dokumentu vyslovil kardinál přání být pohřben ve svatovítské katedrále v Praze, případně na boleveckém hřbitově v Plzni. „Když padl režim, všechny okolní státy si převezly své biskupy a kardinály a pochovaly je. Až nalezení závěti znovu rozdmýchalo myšlenku, aby kardinál spočinul v rodné zemi,“ doplnila Vodičková.

Autorka knihy Uzavírám vás do svého srdce je šťastná, že Beranovo poslední přání se v těchto dnech plní. Společně s českou delegací dorazila už ve čtvrtek do Vatikánu, kde byla přítomna vyzdvihnutí ostatků z krypty a jejich převezení do Papežské koleje Nepomucenum, kde až do své smrti kardinál bydlel. V pátek Vodičková cestuje spolu s církevními hodnostáři a politiky do Prahy, kde se zúčastní večerního programu i sobotní slavnostní mše.

Na boleveckém hřbitově vznikne poutní místo

Kardinála Berana v krajské metropoli připomíná pouze busta na Roudné, kde trávil svá studentská léta a až do roku 1930 se sem vracel. Letos k ní přibudou další tři místa, u nichž se lidé mohou zastavit.

Praneteř Danuše Kavinová-Brabcová pracuje na poutním místě, jež vznikne na boleveckém hřbitově. Právě tady jsou totiž pohřbeni Beranovi rodiče.

Na osud významného plzeňského rodáka a duchovního upozorní rovněž pamětní deska na katedrále sv. Bartoloměje. V tomto chrámu přijal Josef Beran svátosti křtu, přijímání i biřmování. Autorem umělecké díla bude sochař Jaroslav Šindelář. O finální podobě výtvoru se zatím jedná. Hotový by měl být nejpozději v listopadu, kdy začíná tematická výstava v mázhausu radnice.

Do krajské metropole poputuje i deska z původního hrobu ve svatopetrské bazilice ve Vatikánu. Plzeňský biskup Tomáš Holub uvedl, že umístěna bude buď na plášti katedrály, nebo uvnitř.