Obojí je těžko představitelné, ale když se sejdou oba hendikepy, je to snad ještě nepředstavitelnější. A přesto hluchoslepí žijí hodnotný život a dokonce vytvářejí umělecká díla. Srdce z korálků nebo obrázky vyrobené kombinovanou technikou. To všechno je k vidění na výstavě, která v těchto dnech probíhá v M-Klubu skvrňanské knihovny a jejíž motto je Nevidíme, neslyšíme, ale cítíme.

Mimo artefaktů prezentuje výstava i život lidí s tímto kombinovaným hendikepem a pomůcky, které jim mohou pomoci.

Na jedné z informačních tabulí je třeba možné vidět schéma české verze Lormovy abecedy. Jednotlivé body na ruce jsou v ní asociovány s písmeny. Chce-li kdokoli hluchoslepému říct písmeno A, musí například zmáčknou bod na špičce jeho palce. Mimo Lormovy abecedy se dá používat i taktilní znakový jazyk. Totálně hluchoslepých je ale na světě velmi málo. Většina z nich má zachovány zbytky jednoho nebo obou smyslů.

Poznat hluchoslepého na ulici jde snadno, má totiž červenobíle pruhovanou hůl.

Pořádající Klub přátel červenobílé hole má v okolí Plzně dva klienty. „Výstavy děláme po celé republice v knihovnách, protože tam chodí hodně lidí a my je chceme informovat," řekla Ota Pačesová z Klubu.

Zároveň v současné době na webu jiné společnosti pomáhající hluchoslepým Lorm probíhá literární soutěž. Hlasovat je možné pro díla ve dvou kategoriích – poezie a próza. „Doufám i věřím, že sen si splním a na stará kolena si Paříž protančím," píše se v jedné ze soutěžních básní s názvem Cestování jeden ze soutěžících.

Literární soutěž se ob rok střídá se sportovní Lormolypmiádou. V té se například hází diskem a oštěpem.

Lorm se v Plzni stará o několik klientů. Pracovnice za nimi dojíždí. „Protože naše pobočka v Plzni byla malá a Plzeň je z Prahy snadno dosažitelná, rozhodli jsme se to řešit tahhle," řekla ředitelka Petra Zimmermanová.