Vrátit tvář člověku po odstranění zhoubného nádoru v oblasti obličeje nebo krku umějí plastičtí chirurgové ve spolupráci s ústními, čelistními a obličejovými chirurgy ve Fakultní nemocnici Plzeň. Čelist nahrazují pomocí lýtkové kosti pacienta, spolu s ní odeberou i část kůže, svalů a cév a vymodelují náhradu za odebrané části. Takové operace provádí jen malé množství pracovišť v České republice. „V letošním roce jsme odoperovali šest takových případů. Rok od roku jich přibývá. Pro záchranu života jsou však nezbytné,“ zdůrazňuje Inka Třešková, primářka plastické chirurgie ve Fakultní nemocnici Plzeň.

OPERACE TRVÁ ZHRUBA DESET HODIN

Zmíněné operace, které hradí zdravotní pojišťovny, jsou náročné pro lékaře i pacienty. „Trvají v průměru deset hodin. Nejprve musí maxilofaciální chirurgové nádor, včetně mízních uzlin, odoperovat a náš tým mezitím připraví část lýtkové kosti s kožní a svalovou tkání. Pak vypreparujeme cévy, které vyživují kost. Později, až dokončí práci naši kolegové a odebraná čelist je nahrazena kostí z lýtka, pečlivě našíváme na cévy krku cévy vyživující lýtkovou kost. Mají průměr jeden až dva milimetry, takže je našíváme pod mikroskopem. Je třeba neskutečná pečlivost a trpělivost, protože každý chybný pohyb může cévu porušit,“ popisuje primářka.

LÉKAŘŮM POMÁHÁ 3D TISKÁRNA

Ústní, čelistní a obličejový chirurg Petr Pošta připomíná, že celou operaci je nutné dopředu pečlivě připravit. „Plánování léčby začíná v naší onkologické poradně za přítomnosti onkologa Jiřího Salvéta. Tato nádorová onemocnění vyžadují sehranou mezioborovou spolupráci. Díky vstřícnosti primáře Jiřího Ferdy z Kliniky zobrazovacích metod se našim nemocným dostává časného a technologicky špičkového vyšetření, nejčastěji pomocí výpočetní tomografie. Na základě toho jsme schopni určit celkový rozsah onemocnění a naplánovat chirurgický výkon. Získaný obraz nám umožňuje simulovat operaci i několik dní před výkonem a pomocí naší 3D tiskárny si vytváříme operační šablony, které nám určují přesná místa řezů čelistí a lýtkovou kostí. S primářkou Inkou Třeškovou pak už „jen“ sestavujeme přesně zapadající díly „lidské stavebnice“. Lépe tak docílíme přirozené kontury obličeje a výrazně zkracujeme operační čas a zátěž pro pacienta,“ vysvětluje Petr Pošta.

NEJRIZIKOVĚJŠÍ JSOU PRVNÍ ČTYŘI DNY

Vlastní provedení operace a časná pooperační péče jsou závislé na anesteziologickém týmu a jeho zkušenostech. Klinika anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny vyčlenila lékařky Kateřinu Provázkovou a Jaroslavu Podešvovou, které zajišťují špičkovou anesteziologickou péči u nemocných. „Pro pacienta jsou nejrizikovější čtyři dny po výkonu i kvůli velmi dlouhé narkóze. Navíc, při operacích v oblasti krku hrozí velké otoky, které jsou rizikové,“ upozorňuje Inka Třešková.

Novou tvář vymodelují z lýtka.Zdroj: FN Plzeň

Nutnost mezioborové spolupráce potvrzuje také Petr Pošta. „Je nemyslitelné, aby v současné době celou léčbu takovýchto pacientů zajistila pouze jedna odbornost. K zajištění pooperační výživy, která přirozenou cestou bývá znemožněna i několik týdnů, spolupracujeme s gastroenterology z 1. interní kliniky, stěžejní pro správný průběh léčby je i dobrý psychický stav pacientů. V případě potíží nám pomáhají psychologové. Dá se říci, že na léčbě jednoho pacienta se podílí standardně několik pracovišť plzeňské fakultní nemocnice a spoluprací specialistů ve svých oborech dosahujeme těch nejlepších výsledků, “ říká chirurg.

SPOUŠTĚČEM BÝVÁ KOUŘENÍ A ALKOHOL

Dodává, že zmíněné onemocnění postihuje nejčastěji kuřáky a lidi holdující alkoholu. „To jsou největší spouštěče zhoubného bujení. Ale někdy je vyvolá i virové onemocnění. Částečně se nemoci dá předejít správnou životosprávou, ale ani to není zcela spasitelné. Už jsme operovali například mladé vysokoškoláky, kteří žili zdravě. Ale takoví lidé tvoří minimum pacientů,“ říká Petr Pošta.

VĚTŠÍ ŠANCE NA ŽIVOT

Rekonstrukční výkony umožňují odstraňovat rozsáhlé nádory, které by se jinak nedaly operovat. Pacient díky nim získá podstatně větší šanci na uzdravení a plnohodnotný život, protože tkáň s rakovinou je z těla odebrána. Pokud by se to neudělalo, pacient by byl odkázán pouze na ozařování a chemoterapii. Rekonvalescence trvá v řádu týdnů až měsíců podle toho, v jakém je pacient zdravotním stavu, v některých případech je nutné zajistit následnou onkologickou léčbu, všichni pacienti jsou pak minimálně pět let sledováni na oddělení ústní , čelistní a obličejové chirurgie Fakultní nemocnice Plzeň.

Odebraná lýtková kost se nenahrazuje, protože lidé se bez ní mohou bez problémů pohybovat. „Po odebrání je sice kotník lehce nestabilní, ale běžná chůze není narušená. Pokud pacient není na-příklad profesionální lyžař, lýtkovou kost nepotřebuje,“ vysvětluje primářka.