Jednu z ruských návštěvnic výstavy natolik pobouřila umělecká podoba vystavených koláží dvou nemluvňat, že považovala za nutné záležitost řešit se svým advokátem přímo v galerii. Sousoší přitom označila za dětskou pornografii.

Podle kurátorky výstavy Rey Michalové se skandál k Milanu Knížákovi, jedné z nejvýznamnějších osobností mezinárodní umělecké scény druhé poloviny dvacátého století a také enfant terrible české kultury, vlastně výborně hodí.

Ředitel galerie Jan Samec ale výtky návštěvnice nejen odmítl, ale hlavně se nad přístupem ruské obdivovatelky umění pozastavil. „Ruští návštěvníci by se měli chovat jako návštěvníci a neměli by nám určovat, co vystavovat smíme a co ne,“ zdůraznil Jan Samec.

Podle Samce máme ještě v neblahé paměti cenzuru a autocenzuru, která spoutala ruce nejen umělcům, ale také vystavovatelům a všem lidem, kteří se názorově s bývalým režimem lišili. Stejný názor by ředitel tlumočil i zahraničním návštěvníkům z jiných států než Ruska.

„V žádném případě by mě nenapadlo, že koláže dvou batolat, která jsou ve výtvarném zpracování propojena a jako by se objímala, vůbec lze interpretovat jako kopulaci. Chápal bych ještě možná, kdyby někoho i iritovala socha hermafrodita s ženskými ňadry a mužským přirozením nebo rigidní katolík kritizoval sochu Krista, který připomíná ET mimozemšťana. Mám dojem, že jsou lidi natolik podráždění ze současného informačního smogu, že potřebují si prostě do někoho kopnout,“ míní ředitel Jan Samec, který v žádném případě nepovažuje Knížákovo sousoší na výstavě Žít jinak za skandální pornografii.

Z expozice rozhodně nic odstraňovat nebude. A citoval jednu z myšlenek zesnulého britského génia Stephena Hawkinga: „Největším nepřítelem vědění není nevědomost, ale iluze vědění.“ „Protože si myslím, že spousta lidí, včetně té ruské návštěvnice, žije v iluzi, že o umění něco ví, a pak tu svou jedině správnou interpretaci chtějí vnucovat ostatním.“ Milan Knížák byl stručnější. „Považuji to za nesmysl. A nebudu se k tomu vyjadřovat,“ uvedl.