"Obrovský a statný labutí samec, který velice dobře vycítí, kdo se ho bojí a kdo ne, při ochraně svého teritoria neváhá pronásledovat rychlostní kanoisty trénující na řece Radbuze kolikrát až k papírenské lávce či k jejich nástupnímu molu u loděnice," vysvětluje Karel Makoň ze Záchranné stanice živočichů v Plzni. Pro vodáky jsou útoky labuťáka nepříjemné, několikrát se už stalo, že jeho nálety neustáli a skončili ve vodě. "Bojí se ho hlavně děti, my dospělí jsme si už zvykli. Přesto sem tam někoho takový nálet překvapí," vysvětlil jeden z vodáků.

"Přiznávám se, že dokud jsem neviděl video, jak dospělému člověku šlape labuťák za zády po křehounké a vratké rychlostní kánoi, tak jsem tomu nevěřil. Navíc čím je více sluníčka, delší den a blíží se to k jaru, tím více je samec houževnatější a útočnější. Není divu, že některé kanoisty už převrátil. Pokud se ho nebojíte a pojedete přímo proti němu v dostatečné vzdálenosti od hnízda, budou mu stačit dvě tři konfrontace a dá vám pokuj. Vím to z vlastní zkušenosti, několikrát jsem ho za ta léta chytal a vždycky to byl problém. Já se k němu nedostanu blíž než na dva metry a dnes už stačí, aby viděl naše auto, a ví, že bude problém," tvrdí Makoň.

Podle ně není pták zlý, ale jen si chrání své teritorium a novou partnerku, o nic víc mu nejde. V momentě, kdy pár zasedne na vejce a vylíhnou se mu mláďata, bude mít zase úplně jiné starosti a hlavně si na pohyb kánoí a lidí na řece opět zvykne.

V roce 2019 ochranáři problematický pár z Radbuzy odchytili a převezli na Dolní Kokotský rybník na Rokycansku. Rybník kde v minulosti labutě hnízdily a vyváděly mladé. Jenže po měsící labuťákova družka uhynula. Osamělý vdovec se pak na lokalitě zdržoval ještě asi měsíc. Když se za ním vyrazili podívat na kolech i rychlostní kanoisté z TJ Plzeň Prazdroj, tak už na rybníku nebyl.

A kde se tenhle labuťák vlastně vzal? "V roce 2012 jsem dvouletého labutího samce celého od oleje vytáhl s hasiči z řeky Berounky u norné stěny nedaleko kostela sv. Jiří v Plzni – Doubravce. Museli jsme ho na stanici vykoupat, odmastit a vysušit, jelikož olej z bleskem poničené trafostanice, který někde u výstaviště natekl do řeky Mže, by si sám z peří neodstranil. V tu dobu to byl nehnízdící mladíček, kterému jsem před vypuštěním zpět na řeku Berounku na nohu nasadil ornitologický kroužek s číslem ," popisuje Makoň. Od té doby se z původně neznámého mladého labuťáka stal pro zachránce kamarád a i vodácký rival. "Možná to, že prohání právě kanoisty a vodáky, je následek toho, že jsme ho tenkrát poměrně dlouho s hasiči po Berounce honili. Možná je to prostě jen trauma z mládí a chce nám to teď vrátit," krčí rameny ochranář.

Že by ochránci přírody labutě znovu přesunuli, teď prý nepřipadá v úvahu. "Vím, že jeho chování je to nepřípustné a děti mají strach, ale tentokrát si netroufám labutě chytat a zase přesouvat. Navíc labuťák se na lokalitu vrátil po dvou letech a s novou pro nás zatím neznámou družkou. Uvidíme, jak se bude situace i nadále vyvíjet a případně budeme muset věc řešit podle aktuálního stavu přímo na místě. Předpokládám, že až labutě sednou na vejce, tak že bych se párkrát tréninku dětí zúčastnil a pokusil se ho umravnit. Nebo bychom mu museli po páření přistřihnout letky na křídle, aby na těch pár měsíců než je vymění, nebyl tak rychlý. Na druhou stranu se ale bojím, aby zpomalení labutího samce nemělo vliv i na výkon mladých kanoistů, kteří by se zcela určitě díky labuťákovi dostali se svými zajetými časy do užší nominace na mistroství světa či olympiádu," žertuje Makoň, který se byl u hnízda podívat naposledy v neděli. "Mnohem více než labuťák mi vadil ten šílený nepořádek a odpadky poházené jak na břehu, tak ve vodě. Opravdu bych tímto chtěl apelovat na lidi, aby neznečišťovali lokalitu, zejména prostor kolem hnízda, a to ani přehnaným krmením labutí a vodních ptáků. Pečivo jim kaloricky stejně nic nedá a přirozené potravy mají všude kolem víc než dost," apeluje na Plzeňany.