Rozvodněným potokem a poté rozbouřenou řekou Mží unášela minulý pátek v podvečer voda rok a půl starého chlapečka. Chlapec, který rodičům zmizel ze zahrady v ulici Na Jíkalce, nakonec přežil jen díky včasnému zásahu záchranářů, policistů a hasičů. Jako první byl u dítěte psovod policie David Vlček, který pro něj skočil do řeky poblíž Kalikovského mlýna.

Můžete přiblížit, jak se celá situace odehrála?

Spolu s kolegy jsme minulý pátek v podvečer přijali oznámení od operačního důstojníka, že se v ulici Na Jíkalce pohřešuje chlapec ve věku 1,5 roku. Na místo jsem okamžitě vyrazil i s dalšími policejními hlídkami. Dozvěděl jsem se, že je podezření, že dítě mohlo spadnout do potoka u zahrady jeho rodičů. Se svým psem Olarem jsem se po něm vydal pátrat podél břehu. Najednou přiběhla nějaká mladá žena, která křičela, že viděla přes jez přejet něco jako hadrovou panenku. Sednul jsem hned do auta a rychle přejel k řece poblíž Kalikovského mlýna, kde už byli i hasiči. V řece jsem najednou uviděl malé tělíčko. Vběhl jsem do vody společně s hasičem. Plavat jsem nemusel, voda mi sahala ke kolenům. Proud byl však velmi silný a pod vodou byly veliké kameny, takže jsme v řece několikrát upadli. Když jsem se dostal ke chlapečkovi, vzal jsem ho do náruče a předal hasiči za mnou. Ten ho potom předal dalšímu, udělali jsme v řece takový živý pás. Hasiči pak začali chlapečka ihned resuscitovat.

Co se dělo potom? Věděl jste, jestli dítě žije?

Nevěděl. Říkám si, že to bylo takové štěstí v neštěstí. Obrovské štěstí totiž bylo, že se tělíčko dostalo na kámen a leželo na zádech s hlavičkou nad vodou. A také to, že přežilo pád z jezu. Vlivem vytrvalých dešťů posledních dní bylo naštěstí v řece více vody a hladina řeky pod jezem byla tak o něco výš. Z vody jsem někoho zachraňoval poprvé, takže jsem moc rád, že to takhle dopadlo.

Bylo pro vás celá situace fyzicky a psychicky náročná?

Bylo to trochu náročné na psychiku. Ve chvíli, kdy jsem chlapce zachraňoval, mi to ani nepřišlo, ale když hasiči zahájili na břehu jeho resuscitaci, tak to na mě trochu dopadlo. Když jsem pro něj skákal, v hlavě se mi honilo jenom to, že ho musím co nejrychleji vytáhnout a zachránit mu život.

Jaké byly reakce vašich blízkých a vašeho okolí?

Pozitivní, až mě to překvapilo, protože mně osobně to až tak výjimečné nepřijde. Myslím si, že by v tu chvíli udělal každý člověk to samé.