Situace, kdy zubaře odcházející do penze nemá kdo nahradit, se podle primáře stomatologické kliniky plzeňské fakultní nemocnice Daniela Hrušáka ještě vyostří.

„Existuje řada lukrativnějších míst, kam absolventi odcházejí. Těžko je na venkov nalákám. Pokud nebydlí v místě, znamená to každodenní dojíždění,“ uvedla doktorka. Svou praxi nakonec ukončila 31. prosince loňského roku, aniž by našla vhodného kandidáta. Roli hrály i její zdravotní problémy. Obec s téměř 1200 obyvateli tak přišla o jediného zubaře. Někteří pacienti se přihlásili k jiným odborníkům, především do Přeštic a Plzně, jiní zatím vyčkávají. „Volají nám děti seniorů a ptají se na další vývoj. Samozřejmě chceme, aby péče byla zase dostupná,“ ubezpečil místostarosta Merklína Jiří Valenz.

Proto vedení obce kontaktovalo Českou stomatologickou komoru a ministerstvo zdravotnictví, jež se nově rozhodlo systematicky podporovat vznik ordinací v odlehlejších oblastech a menších městech. „Snad s žádostí uspějeme,“ doufá Valenz. Nováčkovi chce obec usnadnit začátek tím, že část vybavení od zubařky odkoupila. Pokud by se nepodařilo najít zájemce na plný úvazek, alternativou je podle místostarosty ambulance fungující dvakrát třikrát týdně.

Těžkou hlavu kvůli svému nástupci má rovněž zubařka ve Stodu Ivana Hrubá. „Už je v důchodovém věku a ráda by pacienty postupně předala. Některé přijímám já, ale kapacita už je téměř plná,“ uvedla její dcera, lékařka Gabriela Friedrichová.

Podobnou situaci budou brzy řešit v Železné Rudě, kam dvakrát týdně dojíždí zubařka ze Sušice. A několik let je neobsazené místo ve Strážově. O možnosti finanční injekce, již ministerstvo zdravotnictví přislíbilo, vedení města přemýšlí. „Problém některých venkovských ordinací je, že nabízejí pouze částečné úvazky. Specialisté se tam pak neuživí,“ odůvodnil stomatolog Tomáš Brada, jenž má na starosti oblast Klatovska a Domažlicka. Už teď se na něj obracejí kolegové, kteří přesluhují nebo je brzy čeká penze. „V současnosti se jedná pouze o jednotlivce. Potíže nastanou za pár let, kdy odejde nejsilnější generace do důchodu,“ míní.

Na problematiku stárnutí zubařů dlouhodobě upozorňuje primář plzeňské stomatologické kliniky Daniel Hrušák. Více než polovina zubařů, kterých je v Plzeňském kraji 474, je starších 50 let. Dobrým řešením podle něj není ani způsob, kdy by čerství absolventi začali pracovat rovnou samostatně. „Potřebují alespoň tři roky na adaptaci se zkušeným zubařem,“ ozřejmil.

Mladé lidi ovšem v některých případech nemá kdo učit nejenom v praxi, ale ani na fakultě. „Zatímco dříve byla možnost pracovat na klinice prestižní záležitostí, teď o ni studenti nemají zájem,“ uzavřel Hrušák.

Lékem na hrozící nedostatek odborníků je, aby fakulty produkovaly více absolventů. Změna zatím není možná. Chybí peníze a personál. „Stát nám nepokrývá ani náklady na výuku českých studentů. Zbytek doplňují cizinci, kteří si vzdělání hradí,“ připomněl děkan Lékařské fakulty UK v Plzni Jindřich Fínek.