V ČLÁNKU NAJDETE:
Abychom byli spravedliví, v tabákovém příběhu Jaroslava Vyorala má své místo i jeho žena Eliška. Ale nepředbíhejme. Se sympatickými manželi se scházím v příjemné komunitní zahradě v Praze Na Vypichu, kde mají pronajatý malý záhonek. Eliška Vyoralová tu pečuje o rajčata a okurky, Jaroslav o svůj tabák.
Hned se mi vybaví epizoda ze Simpsonů, v níž se Homerovi s pomocí radioaktivního odpadu z elektrárny podaří vypěstovat křížence rajčat a tabáku. Rostlinu v populárním sitcomu pojmenují „tomák“ (v originálu „ToMacco“; pozn. red.) a podle synka Barta plod „chutná jako vajgly, ale je to příjemně návykové“.
Na rozdíl od Simpsonů manželé Vyoralovi s žádným podloudným křížením neexperimentují; pěstování rajčat, okurek i tabáku je zcela legální.
Nahrává se anketa ...
Pěstování tabáku bylo za první republiky běžné
Slovo „tabák“ mi vždy znělo lehce exoticky. Jsem tedy trochu překvapený, že pár rostlin v truhlíku asi metr na metr vypadá docela nenápadně a domácky. Skoro bych je při své neznalosti považoval za jakousi lebedu. „Tabáku se u nás docela daří,“ říká Jaroslav Vyoral.
„Za první republiky, kdy ještě nebyly masově rozšířené cigarety, si lidi pěstovali tabák za barákem. Říkalo se mu domovina. Byl to druh selského tabáku původem odněkud z Turecka,“ prozrazuje Jaroslav Vyoral. On sám pěstuje druh Harrow Velvet, který se dokáže bez problémů přizpůsobit tuzemskému prostředí a klimatu.
„Záleží na tom, jaký dáte tabáku prostor. Když ho máte méně jako já, rostliny budou menší a s menšími listy, o které ve výsledku jde. Pokud ale poskytnete tabáku místa více, ochotně se rozroste. Klidně může mít listy velké jako z Kuby,“ vysvětluje nadšenec.
Někoho může překvapit, že listy tabáku exoticky nevypadají:
Tabák je životaschopná rostlina
Amatérský pěstitel zkouší také tabák Hopi. „Ten pěstují Indiáni rituálním způsobem a používají ho k ceremoniálním účelům. Je dobré vědět, že jde o výrazně silnější variantu. Obsahuje prý až třicetkrát více nikotinu než běžný tabák. Když si dám Hopi, stačí mi nacpat půl fajfčičky a už se mi motá hlava,“ varuje Jaroslav Vyoral.
Tabáku se věnuje několik let. Pěstoval ho i v rodišti své manželky na Moravě. „Tchýně se o tabák starala, ale samozřejmě radši zalévala rajčata. To je jasné,“ směje se pěstitel.
Tabák je prý potřeba „držet na uzdě“, protože jde o velmi životaschopnou rostlinu. „Jakmile dostane prostor, dokonale ho využije,“ popisuje Jaroslav Vyoral.
Nejde prý o vyloženě invazivní plodinu, ale tabák se umí například rozsemenit a v půdě bez problémů přezimovat. „Kolega, co má záhonek vedle, nedávno plel. A najednou kouká, že se mu tam uchytil tabák ode mě,“ přibližuje na příkladu pěstitel.
Péče o tabák není náročná
Rostlina s lehce lepkavými listy je sice pěstitelsky vděčná, ale když chce člověk mít solidní výtěžnost (přiměřeně prostoru, který jí věnuje), je podle Jaroslava Vyorala vhodné předpěstovat si tabák už v zimě. Pytlíček semen se dá na internetu koupit za cenu kolem stovky.
„Zasejete ho doma ve výsevné misce už v lednu. Jakmile začne na jaře svítit slunce, dáte ho ven,“ dává jednoduchý recept pěstitel s tím, že rostliny pak nevyžadují žádnou zvláštní péči. Stačí je zalévat. Tabáku dokonce nevadí ani období sucha. „Sice svěsí listy, ale když dostanou vodu, zakrátko se zase zvetí. Jestliže chcete větší listy, doporučuju rostliny stříhat, aby tolik nešly do květu,“ dává tip Jaroslav Vyoral.
Tabák stačí zalévat zhruba do konce července. Začátkem srpna ho pak Jaroslav Vyoral z komunitního záhonku sklízí. „Listy začnou schnout, objevují se na nich žlutá místa, což značí probíhající zrání,“ vysvětluje.
Při sklizni listy ostříhá a zavěsí, aby uschly – ideálně na větraném a stinném místě. Průmyslové firmy na to sice mají své speciální postupy a prostory, ale běžným lidem stačí třeba kůlna či půda. Tabákové listy při schnutí a postupném zrání získají kýženou hnědou barvu.
Kámen úrazu? Fermentace tabákových listů
Usušené tabákové listy se už mohou konzumovat. Jejich spotřebě však většinou předchází ještě fermentace. V tomto případě si lze představit něco jako dozrání bez přístupu vzduchu.
Fermentace tabáku se může dělat různými způsoby. „Já tabákové listy trochu navlhčím a dám je do sklenice s broušeným uzávěrem. Tu pak hned na začátku topné sezony postavím k radiátoru,“ přibližuje svůj postup Jaroslav Vyoral.
A právě k tomuto bodu pěstitelské vášně Jaroslava Vyorala má co říct i jeho žena Eliška. Zábor balkonu (před pěstováním v komunitní zahradě; pozn. red.) totiž nebyl největší problém bytového pěstování tabáku.
„Nejen, že se na balkoně roztahoval tabák. Při fermentaci listí to ještě ke všemu smrdělo jako bolavá noha,“ říká se smíchem Eliška Vyoralová a dodává, že dnes už s manželem dospěli k přijatelnému kompromisu.
Pouze dýmka, cigarety ne
Fermentace listů je důležitá fáze procesu, na jejímž konci je kuřákův požitek z vonné dýmky. „Kouř rovnou z čerstvého tabáku by byl špatný. Fermentací je z něj třeba odstranit nežádoucí rezidua. A právě proto v téhle fázi smrdí jako tchoř,“ říká Jaroslav Vyoral a dává mi přičichnout k tabáku, jímž se chystá nacpat svou lulku. Příjemně voní – i mně nekuřákovi. Už žádná stopa po tchoři či bolavé noze.
Jaroslav Vyoral je sice kuřákem dýmky, ale nikterak náruživým. „Někdy vykouřím čtyři fajfky za víkend, jindy ji ale nedám do pusy třeba měsíc. Moje úroda mi tak k vlastní spotřebě skoro stačí. Ale jo, občas si pytlíček tabáku koupím,“ přiznává.
Cigarety však Jaroslav Vyoral vůbec nekouří. „Suchý tabák v cigaretách mi nechutná a nedělá mi dobře. V dýmce musíte mít tabák tak akorát vlhký. To aby od něj nemohla fajfka chytnout, ale zároveň dobře hořel,“ podotýká pěstitel.
Naopak jeho žena tabáku nehodluje vůbec. „Ale tím, že zařídila tuhle zahrádku, mě aspoň tiše podporuje. Balkon má přece jen jednu velkou nevýhodu; a to pro pěstování čehokoli. Jakmile odjedete na víc než pár dní, všechno vám tam uschne. Tady půda tolik nevysychá a drží si vlhkost,“ chválí si milovník tabáku komunitní pěstování.
Máte rádi rostliny a jejich pěstování? Další zajímavé články najdete v nabídce níže: