Až patnáct kilo dokázaly některé děti nabrat během jednoho pandemického roku. Takovou zkušenost má Jan Boženský, primář dětského oddělení z Nemocnice Agel Ostrava-Vítkovice.

„Dříve měly děti alespoň minimum pohybu při cestě do školy a ze školy a v hodinách tělesné výchovy, část z nich pak při kroužcích nebo i při sportovních aktivitách s rodiči. Toto všechno na rok téměř úplně odpadlo,“ vysvětluje lékař. Domácí nudu, stereotyp a nezáživnou distanční výuku tak děti často rozbíjely i pověstnými nájezdy na ledničky nebo spíže se sladkostmi.

Za tloušťkou českých dětí ale nestojí jen pandemie. Tloustnou totiž dlouhodobě. Vývoj obezity a nadváhy u dětí sleduje i Český statistický úřad (ČSÚ), který provedl srovnání dat z let 1996 až 2016. Výsledky ze 46 pediatrických ordinací napříč republikou dokládají dlouhodobý negativní trend jednoznačně.

„Procento dětí s vyšší hmotností mezi lety 1996 a 2011 stouplo o sedm procentních bodů, přičemž podíl obézních dětí se v tomto období téměř zdvojnásobil,“ uvádí statistici ve studii Zdraví dětí 2016. Do roku 2016 se množství dětí s nadváhou ve srovnání s dvěma uplynulými dekádami zvedlo o další tři procenta. V roce 2016 pak ČSÚ uvádí, že nadváhou a obezitou trpí osmnáct procent dětské populace. Náchylnější k vyšší váze jsou nepatrně více chlapci, než dívky.

Dětské ordinace se také shodly na tom, že obezita způsobuje zdravotní komplikace už i malým pacientům. „Děti s nadváhou a obezitou mají ve srovnání s dětmi s normální hmotností vyšší hodnoty některých složek lipidového spektra, zejména HDL cholesterolu a triglyceridů a mají častěji zvýšený krevní tlak. U obézních dětí byly hodnoty v pásmu hypertenze zjištěny pětkrát častěji,“ doplňuje studie. Tlusté děti mají také od útlého věku více problémy s pohybovým aparátem a vadným držením těla.

Důvody, které vedou k obezitě jsou podle odborníků jasné. Energetický příjem vysoce převyšuje výdej. České děti se málo hýbou a špatně jedí. Často si přitom na tloušťku zadělávají úplně zbytečnými návyky. „Například u deseti až jedenácti procent českých dětí byla zaznamenána nadměrná konzumace energetických nápojů,“ potvrzuje Michal Kalman, hlavní řešitel české části Mezinárodní výzkumné studie o zdraví a životním stylu dětí a školáků (HBSC).

Klíčová role rodičů 

Role rodičů je přitom u nápravy zlozvyků klíčová. Často jsou to ale právě oni, kdo selhává nejvíce. „Obezitogenní prostředí je klíčové, pokud jsou oba rodiče obézní, je pravděpodobné, že obézní bude i dítě,“ pokračuje Kalman. Rodiče by také měli sledovat, zda má dítě dostatek pohybu a dobré stravovací návyky a včas zasáhnout.

Velký vliv v této intervenci ale hraje i socio-ekonomický status. Podle výzkumu české HBSC se vyšší počty obézních dětí objevují u sociálně slabších rodin. Koreluje to i se sociální strukturou regionů. Nejvíce tlustých dětí, až 27 procent z celkového regionálního počtu, žije v Ústeckém kraji. Naopak v Praze, která je hodnocena jako region s nejvyšší životní úrovní, je to jen 22 procent.

„V hůře situovaných rodinách se častěji na stolech objevují sladké limonády, kolové nápoje,“ popisuje Michal Kalman. Ač je to možná zvláštní, značkový sladký nápoj, který není nijak levný, je v některých rodinách známkou prestiže.

„Z celoevropských výzkumů je patrné, že čím se v Evropě dále posouváme na východ, je tento jev zřejmější. Naopak třeba ve Skandinávii či Holandsku se na stolech v rodinách objevuje běžně voda,“ popisuje Michal Kalman. To samé se pak týká sladkých tyčinek a podobně. Pandemie pak podle odborníků mezi obezitou dětí ze sociálně slabšího a silnějšího prostředí rozevře nůžky ještě více.

Zajímavosti z české studie o obezitě dětí

Dvacet procent školáků v Ústeckém kraji pravidelně pije energetické nápoje. Nejméně často si je dopřávají děti v Praze, jen necelých osm procent.

V Ústeckém kraji a Libereckém kraji děti nejméně snídají, nejvíce jich začíná jídlem den v Praze. 

Dívky ve věku 11 až 15 let konzumují denně ovoce v 52 procentech. Chlapci oproti tomu jen v 39 procentech. Celkové množství zkonzumovaného ovoce a zeleniny klesá či stoupá úměrně k socioekonomického statusu.

75 procent jedenáctiletých chlapců dochází do sportovního kroužku

Oproti roku 2010 klesl počet dětí, které každodenně konzumují sladkosti o celou třetinu.

Pro 28 procent dětí není voda hlavní tekutinou, kterou pijí. Nahrazují je limonády.

Nejvíce se ve fastfoodech stravují teenageři z Prahy. Vícekrát do měsíce se v nich stravuje 35 procent mladých Pražanů.