Podle státního zastupitelství se dopustila maření výkonu úředního rozhodnutí a hrozí jí za to až rok vězení. Žena, která opakovaně brečela na chodbě i v soudní síni, částečné pochybení přiznala, je ale přesvědčena, že obětí je spíše ona. Jak ale vyplynulo ze soudního jednání, hlavní obětí je malá holčička, která už ve čtyřech letech potřebuje kvůli konfliktům svých rodičů péči odborníka na dětskou duši.

Z. Č., jejíž jméno ani tvář ze zákona nelze zveřejnit, podle návrhu na potrestání letos v září potomka řádně nepředala a nepřipravila na styk s jeho otcem, ač ten je na základě rozhodnutí soudu oprávněn stýkat se se svou dcerou v každém lichém týdnu v sobotu od 13 ho 18 hodin a v každém sudém týdnu vždy v úterý a ve čtvrtek od 15 do 18 hodin. Žena mu dítě nepředala, ač předtím byla k plnění povinností, uložených jí okresním a poté i krajským soudem, vyzvána soudně a poté jí ještě byla uložena pokuta 10 000 korun za to, že dítě otci nepředávala. „Poté, co proti ní byla bezvýsledně použita opatření v občanském soudním řízení směřující k výkonu rozhodnutí soudu o úpravě styku s dítětem, mařila výkon takového rozhodnutí, čímž spáchala přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání,“ konstatoval státní zástupce Yannick Habily.

Otec dítěte soudu řekl, že zpočátku bylo předávání dítěte bezproblémové. Vše se ale změnilo počátkem loňského roku. Od té doby se mu jen málokdy podaří si dítě odvézt, aby s ním mohl být sám. Matka mu ho přivede k brance, ale tím to většinou končí, maximálně si s holčičkou může hrát u nich. „Letos jsem s ní za celý rok byl sám jen dvakrát, moji rodiče, kteří ji mají velmi rádi, ji viděli jen jednou,“ uvedl muž, jenž se dle svých slov snaží ze všech sil, aby s ním holčička pokaždé odjela, vymýšlí pro ni pokaždé jiný atraktivní program, například návštěvu zoologické zahrady, ale většinou neuspěje. Vinu za to klade matce dítěte, která podle něj potomka nemotivuje k odjezdu s ním a ještě holčičku proti němu štve. Přiznal, že jednou byl jejich konflikt velmi vyhrocený, když se snažil dítě odvézt za každou cenu, že vše tehdy před zraky holčičky přešlo i do fyzické roviny.

Z. Č. u soudu požádala o podmíněné zastavení trestního stíhání. Soudce Radek Vydra jí vysvětlil, že v takovém případě musí souhlasit s obžalobou i právní kvalifikací a naplněna musí být i subjektivní stránka věci, tedy že se skutečně sama cítí vina, že „nezazní žádné ale“. Žena to odkývala, ve své následné výpovědi se však postavila spíše do role oběti, kdy tvrdila, že ona dělá, co může, ale není v jejích silách donutit dítě ke styku s otcem, když ono nechce. „Jezdím s ní i k psychologovi, ale má svůj svět,“ tvrdila Z. Č. Soud tak její trestní stíhání zastavit nemohl a koná se běžné hlavní líčení. Obviněná pak ve své výpovědi střídavě házela vinu na otce dítěte, s nímž dle ní není domluva, a střídavě brala vinu na sebe. „Doznávám se, že jsem dceru špatně motivovala. Navštěvuji psychoterapeutku, která mi pomáhá, aby se situace z mé strany neopakovaly a malá byla předávána tak, jak má,“ prohlásila, aby za chvíli řekla, že chyba je na straně otce. A že se na dceři podepsal výše uvedený konflikt.

Teď si obě strany předávají dítě prostřednictvím centra pro rodinu Domus v Plzni.

Líčení bylo odročeno na únor, kdy budou voláni mimo jiné pracovníci orgánu sociálně-pracovní ochrany dětí, na jejichž postup si matka stěžovala a kteří byli osobně u několika předávání holčičky.