Alimenty nově. Stát chce od příštího roku omezit dohady rodičů

Zdroj: DeníkReformu tabulek považuje ministerstvo spravedlnosti za nutnou. Současná „doporučení“ jsou totiž zastaralá a neodpovídají výsledkům reálné rozhodovací praxe soudů. Vytržené z reality se pak jeví nynější široké rozmezí podílu výživného na příjmu povinného. U nejmladší kategorie se jedná o 11 procent z čistého příjmu, u té nejstarší, což jsou dospívající ve věku 18 let a více, může podíl dosáhnut až čtvrtiny čistého přijmu. „V reálné rozhodovací praxi soudu je však míra nárůstu daného podílu mezi jednotlivými věkovými kategoriemi nižší,“ upozorňuje mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.

Pravděpodobná příčina je ta, že soudy při rozhodování musí přihlížet k řadě dalších faktorů: počet vyživovacích povinností, rozsah zapojení dotyčného pro péči a styku s dítětem. To by mělo být v nových tabulkách rovněž zohledněno. V rámci změn dojde ke snížení počtu věkových kategorií ze současných pěti na čtyři. Maximální podíl z příjmu již by neměl být 25 procent, ale 19 procent. Navíc rozhodujícím faktorem již nebude prioritně věk dítěte. „Jednotlivé kategorie by již neměly být ohraničeny pevnou věkovou hranicí, ta by měla být jen orientační, ale měly by vyjadřovat spíše jednotlivé životní etapy,“ upřesňuje mluvčí.

Přetížené linky a zákaznická centra. Lidé panikaří kvůli krachu Bohemia Energy

Spíše než soudům, které musí každý případ posuzovat individuálně, jsou tabulky připravované pro širokou veřejnost. Mají pomoci určit reálný pohled na možnou výši výživného a přispět ke snazší dohodě. Tím by mohlo dojít k poklesu soudních pří. „Ne zřídka se stává, že oprávnění rodiče navrhují přemrštěné částky, a naopak povinní rodiče velmi nízké, které neodpovídají potřebám dítěte. Pokud by se řídili tabulkami, pak by skutečně mohlo dojít k poklesu soudních sporů tam, kde se rodiče chtějí mimosoudně dohodnout a jejich případ nevykazuje specifické rysy,“ myslí si koordinátorka projektu vasevyzivne.cz Dagmar Vogtová.

Ta v aktualizaci doporučujících tabulek vidí dvě zásadní slabiny. Nelíbí se jí zavedené takzvané kontrolní částky, která by měla sloužit jako hranice, pod níž nesmí klesnout čistý příjem člověka platícího výživné. „Pokud si povinný rodič záměrně snižuje příjmy, zatajuje je nebo záměrně nepracuje, pak tato hranice nedává smysl,“ říká Vogtová.

Tabulka jako pomocník

Koordinátorka projektu vasevyzivne.cz se nelíbí ve připravovaných tabulkách absence stanovení minimální výše výživného. Podle dat má v Česku každé osmnácté dítě stanovenou výši výživného pod hranicí jeden tisíc korun. „Ve své praxi se setkávám i s případy, kdy je stanoveno měsíční výživné na částku pět set nebo dokonce dvě stě korun. Nad tím by bylo vhodné se zamyslet,“ vytýká Vogtová.

Malé banky a kampeličky zvýšily úroky vkladů. Využily růstu sazeb

Tabulky co by pomocníky vítá i prezidentka Unie rodinných advokátů Daniela Kovářová. I podle by ní by mohlo dojít k úbytku soudních sporů. Ta se co by rodinný advokát setkává nejčastěji s rozhádanými rodiči, nicméně ve většině případech dokáží lidé najít společnou řeč, což přináší pozitiva. I co se týče výše měsíční částky výživného „Domluva je vždy nejlepším řešením. O nejvyšším výživném nerozhoduje soud, ale vyjednávají jej spolu rodiče s dobrými vztahy,“ upozorňuje Kovářová.

Ta zároveň kvituje, pokud by bylo přihlíženo i k dalším okolnostem právě jako je zapojení druhého rodiče. Zatím totiž toto soudy téměř nereflektují. „Široký styk dítěte s druhým rodičem se velmi často do výše výživného nepromítne, což je vidět i u výživného na děti ve střídavé péči. Podle soudů je to proto, že primárně pečující rodič má s dítětem vždy větší výdaje,“ poukazuje na současnou praxi advokátka.