Kliknutím zvětšíteNa jedné straně historické město, se zámkem, divadlem a romantickými uličkami, na druhé nádraží, secesní a prvorepublikové domy. Český a polský Těšín. „Mým dětem už nedovedu ani vysvětlit, že tady byla nějaká hranice, celnice. A už vůbec ne, že se za komunistů na druhou stranu dlouhá léta prostě téměř nemohlo,“ říká mluvčí Českého Těšína Dorota Havlíková. Po otci Češka a po matce Polka.
Dvojměstí Těšín
Města Český Těšín a polský Cieszyn rozdělené řekou Olší dnes fungují téměř opět jako jedno, docela velké šedesátisícové město. „My tu máme lepší doktory, víc sportovišť a parků, takže k nám Poláci z druhého břehu chodí třeba na oční kliniku, zahrát si s dětmi fotbal, nebo venčit pejsky,“ vysvětluje Havlíková. Lidé z české části města, mezi nimiž je ale i mnoho českých Poláků, zase mají na druhé straně okouzlující středověké město s nádherným divadlem. Společný kulturní program má pak nabídku prakticky na každý den. Přes Olši se ale chodí i nakupovat.
„Při dnešním kurzu zlotého se v Polsku vyplatí nakupovat nejen potraviny. Polský Těšín zákazníci z Česka živí,“ říká recepční v hotelu. Poláci zase léta jezdili do Českého Těšína nakupovat nelegální alkohol. Byznys, na němž mnoho lidí z Těšína zbohatlo, ukončila v roce 2012 metanolová aféra.
Srůstání hranicí rozděleného města podporují i peníze z EU. „Společně s polským Těšínem dosáhneme snadněji na prostředky z různých unijních fondů,“ uvádí Havlíková. „Například nyní se za unijní peníze dodělává obnova nábřeží Olše“. Park, který dostal název „Zahrada dvou břehů“, se dnes změnil v jednu z nejhezčích částí dvojměstí, s lavičkami, i hřišti pro děti.
Český Těšín a polský Těšín bylo ještě před sto lety jedno město a Těšínské vévodství součástí zemí Koruny české a rakousko-uherské monarchie. Přes dnes hraniční řeku Olši jezdila tramvaj, místní přecházeli plynule z němčiny do češtiny a polštiny a vytvořili si vlastní jazyk, jednu z podob slezštiny, nebo jak říkají „po našem“. Dnes už původem německá slova mizí, ale přecházení z češtiny do polštiny je tu normální.
Pohroma rozdělení
Sedmidenní válka mezi Čechy a Poláky v lednu 1919 rozdělila město i celý kraj. Pomníky bojů se stovkami mrtvých a raněných jsou na obou stranách řeky. Rozdělení, které polskou část odtrhlo od železničního spojení, přineslo polské části úpadek. Té české pak „život na předměstí“. Tramvaj přestala jezdit kvůli hraniční kontrole už v roce 1921. Město, s výjimkou roku 1938, kdy byl po Mnichovu Český Těšín připojen k Polsku, a doby nacistické okupace, zůstalo tvrdě rozdělené až do roku 1990. „I potom ale celníci dělali lidem, kteří chodili přes hranici nakupovat, ze života peklo. Užívali si svou moc,“ říká jedna pamětnice. „Tahle buzerace skončila až vstupem do Unie,“ dodává.
Život bez hranic se už stal tak přirozený, že Českému Těšínu přibývají obyvatelé z Polska, většinou právě lidé z druhé části města a nejbližšího okolí. Kupují si v Česku byty, které jsou v lepším stavu a levnější, než na polské straně, využívají polské menšinové školy a pochvalují si českou laickou, katechismem nezatíženou výchovu i méně byrokracie. „Je to tady prostě příjemnější, podniká se tu snadněji, žije se tu veseleji,“ říká polský třicátník, který si otevřel v centru Českého Těšína hudební klub Blady Swit/ Bledý úsvit. Chodí „půl napůl“ lidé z obou částí města. „Ještě bydlím v Polsku, ale možná se brzy přestěhuji sem,“ dodává. „Že by EU skončila a sem se zase vrátila hranice? To si prostě nedokážu představit.“
17
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
