„Jen jsme teď na to dostali oficiální papír,“ říká ředitel domova Ondřej Šimon. Proočkovanost zaměstnanců je tu zhruba 75 procent, z devadesátky klientů pak jen čtyři nejsou očkovaní. S komplikacemi proto v Berouně nepočítají. Navíc vydané opatření se nedotkne ani rozpočtu. Veškeré výdaje na PCR či antigenní testy, které nově musejí lidé absolvovat jednou týdně, hradí zdravotní pojišťovny.

Podobná situace panuje i ve stovkách dalších sociálních zařízení. Vláda před svým rozhodnutím totiž připravované kroky řešila s Asociací poskytovatelů sociálních služeb. „Termín vydání tohoto opatření s námi byl konzultován,“ pochvaluje si prezident asociace Jiří Horecký. Opatření sice začalo platit od 1. září, nicméně povinné testování musí začít nejpozději do týdne. „Celkem je tak na přípravu devět dnů,“ podotýká Horecký s tím, že většina poskytovatelů stejně testovala neočkované zaměstnance po celé léto.

Ve slánském Linetu testují zaměstnance od ledna 2021.
Firmy v Česku dál testují pracovníky. V některých mají očkovaní výjimku

Zavedení povinného testování ovšem rozdmýchalo vášnivé debaty na téma očkování. Podle některých je zavedení takové povinnosti vůči neočkovaným lidem jen způsob, jak je donutit nechat se očkovat. „Když se má testovat kvůli tomu, aby se včas zachytila ohniska nákazy, proč mají být testovaní pouze neočkovaní? Vždyť přeci, a psalo se o tom několikrát, i naočkovaný člověk může šířit nákazu i onemocnět. Povinnost testovat neočkované vnímám jako donucovací prostředek ke změně názoru. To odmítám,“ řekl Deníku zdravotnice pracující v sociálních službě Monika F. z Rakovnicka.

Naopak povinné testování označil za správný krok prezident České lékařské komory Milan Kubek. Podle něho se jedná o formu „přiměřeného nátlaku“ vůči neočkovaným lidem. Zmíněné argumenty proti očkování odmítá. „Nikdo přeci nikdy netvrdil, že očkování představuje navždy stoprocentní ochranu. Tak jako u jiných očkováních množství protilátek postupně klesá. Očkování je vysoce účinné, a především chrání proti závažnému průběhu nemoci, snižuje riziko nákazy a přenášení nemoci,“ popisuje Kubek. Zároveň upozorňuje, že i očkovaní lidé se mohou nakazit i šířit onemocnění. Ovšem ve srovnání s neočkovanými se jedná o řádově nižší čísla.

5,73 milionu osob

Prezident lékařské komory vidí cestu z epidemie v proočkovanosti společnosti, a tím vytvořením kolektivní imunity. Ta je v Česku ovšem zatím hodně vzdálená. Ukončené očkování má totiž 5,73 miliony osob, tedy necelých 60 procent. Na vytvoření kolektivní imunity proti delta variantě koronaviru se přitom odhaduje proočkovanost dokonce mezi 85–90 procenty.

„Vláda se spolehla na přirozený zájem lidí o očkování. Neproběhla žádná pořádná kampaň na podporu očkování. Nyní, jak se ukazuje, jsme dosáhli hranice přirozeného zájmu o očkování. To rozhodně na vytvoření kolektivní imunity nestačí. Z medicínského hlediska by bylo ideální povinné očkování. Při dostatku vakcín bychom měli velmi rychle po problému. Naše společnost ale na to není připravená,“ poukazuje Kubek.

Očkování proti covidu.
Vše o třetí dávce očkování: Pro koho je, kdy je povolena, jak je to s rezervací

Stát by měl podle prezidenta České lékařské komory rozjet masivní kampaň vysvětlující přínosy očkování a zároveň přitom vytvářet určitý nátlak na neočkované. Jednou takovou možností je zpoplatnění testování. „Chybou je podle mého názoru i to, aby se z prostředků veřejného zdravotního pojištění nadále hradily testy, pokud jsou pouhou vstupenkou například do hospody, na koncert či ke kadeřnici. To by si měli dotyční hradit ze svého, protože každý má možnost bezplatného očkování. Za mne je to plýtvání veřejnými prostředky,“ dodává Kubek.