Rozebírá také vynucený větší realismus EU v přístupu k ochraně klimatu. „V posledních patnácti letech evropské debatě o energetice dominovala otázka klimatických změn a životního prostředí. Dne 24. února 2022 se vše změnilo. Na prvním místě musí být zajištění bezpečí, elektřiny a tepla pro občany. A teprve ve volné chvíli můžeme případně spasit svět. Nemůžeme se ale obětovat pro dobro planety a sami zajít na úbytě. Musíme mít naprosto racionální politiku v oblasti zdrojů a v případě zemního plynu se vrátit k tomu, co jsme si před lety zakázali, tedy ke dlouhodobým kontraktům na dvacet i více let, a to s důvěryhodnými dodavateli z celého světa.“

Mír v Evropě jako anomálie

Václav Bartuška, jeden ze studentských vůdců listopadové revoluce 1989 a autor knihy Polojasno, se také vyjadřuje k Putinově válce. „Více než dvacet let vedu na New York University v Praze kurs, který se jmenuje Evropská bezpečnost po studené válce. Vždy ho začínám přednáškou, v níž říkám, že evropský mír je naprostá anomálie, protože od roku 410, kdy zanikla Římská říše, do 90. let 20. století Evropa nezažila ani rok skutečného míru bez válek či nástupních plánů pro příští válku. Naším společným zájmem je, aby mír v EU vydržel, pokud možno i v našem sousedství. Bohužel vidíme, že pro některé státy je mír v zásadě nezajímavá varianta. S tím se musíme naučit pracovat.“ Pokračuje: „Nedokážu odhadnout, kdy boje skončí, ale vzpomínka na to, co se teď děje, nezanikne v této ani příští generaci.“

Velvyslanec Bartuška se obsáhle věnuje dostavbě Jaderné elektrárny Dukovany, přičemž podle něj je jádro pro Českou republika jediná možná cesta.

Kdy se podle něj bude stát další dukovanský blok, kolik bude stát a proč skončil tendr na dostavbu Temelína? Dočtete se v pátečním tištěném Deníku.