Prezident Zeman v podání uvedl, že norma v podstatě nutí občany, aby se rozhodli mezi politikou a podnikáním. Poslanci v daleko obšírnějším návrhu na zrušení několika jeho paragrafů přednesli řadu argumentů, například že novela, která byla přijata jinou procedurou než původní zákon, je zaměřena proti jedné osobě, diskriminuje členy vlády a nadměrně zasahuje do jejich vlastnických práv.

Zákon je obecný

Podle soudce zpravodaje Jana Filipa je ale zákon o střetu zájmů dostatečně obecný a týká se 48 tisíc osob, které jsou nyní evidovány v majetkovém registru. „Každá osoba má stejná práva a povinnosti, liší se možnou mírou jejich omezení ve vztahu k jejich veřejnému působení.

Stát není podnik

„Služba státu je sice honorována, avšak výkon veřejné funkce není podnikáním, natož správou vlastního majetku. Proto je povinností demokratického právního státu nejen vytvořit veřejnému funkcionáři takové podmínky, aby mohl svou funkci řádně vykonávat, ale také zamezit tomu, aby takto svěřenou moc mohl využívat k prosazování vlastních zájmů na úkor zájmu veřejného,“ pravil Filip. Soudci dbali i na otázku důvěry a řádné vedení volební soutěže, která „není bojem o získání zdrojů státu, ale o mandát k provádění určité politiky během volebního období“. K závěrečnému rozhodnutí soudci dospěli až minulý týden, přičemž tři vyjádřili disentní stanovisko.

Hradní mluvčí Jiří Ovčáček na Twitteru oznámil, že Miloš Zeman toto rozhodnutí respektuje. „Pan prezident je rád, že soud po dlouhém čekání konečně vynesl verdikt. Předseda vlády zákon naplňuje, nic se tedy nemění,“ dodal. Premiér Andrej Babiš má obdobný názor: „Svou bývalou firmu jsem převedl do svěřenských fondů. Vždy jsem jednal a budu jednat v souladu s právními předpisy,“ uvedl Babiš.

Jeho pohled na přijatou normu je stále stejný. „Lex Babiš měl za cíl vyštvat mě z politiky, ale já jsem mu plně vyhověl. Tudíž nemá logiku, že bych měl střet zájmů, když tradiční strany schválily lex Babiš a já jsem postupoval přesně podle zákona,“ řekl Deníku loni v červenci, kdy se jeho údajný střet zájmů dostal na evropskou úroveň.

InfografikaZdroj: DeníkPoslanec ČSSD Jan Chvojka, který byl spoluautorem zpřísňujícího pozměňovacího návrhu, se vždy ohrazoval proti tomu, aby se předpis nazýval Lex Babiš. „Tady přece vůbec nejde o Andreje Babiše, ale o obecný princip. Pravda je, že zákon měl nedávno desetileté výročí a za tu dobu se nijak výrazně nezměnil. 

Za tu dobu jsme přitom zaznamenali různé ministry, kteří se ocitli v konfliktu zájmů, například Kamil Jankovský a Vít Bárta za Věci veřejné, Aleš Řebíček za ODS, teď ho má šéf ANO Andrej Babiš,“ sdělil před třemi roky Deníku.

Chvojka: Není to protiústavní předloha

Dodal, že jeho předloha rozhodně není v kolizi s ústavou nebo Listinou základních práv a svobod. „Když je někdo jmenován ministrem, do šedesáti dnů musí vypořádat svůj vlastnický podíl v obchodní korporaci nebo v médiích. Teprve pokud by to neudělal, přijdou sankce. Protiústavní by můj návrh byl, kdyby zakazoval majitelům firem či médií někam kandidovat nebo by někoho zbavoval majetku.

Prezident Miloš Zeman
Zeman jako prezident? Nedbá o důstojnost, ale je v kontaktu s občany, míní Češi

My nikomu nic nebereme, jen říkáme, že ministr bude při nakládání se svým majetkem omezen,“ míní právník Chvojka, který je nyní předsedou poslaneckého klubu ČSSD.

Andreje Babiše se ovšem zákon o střetu zájmů dotknul nejvýrazněji. Byl totiž stoprocentním vlastníkem holdingu Agrofert, pod nějž spadá i mediální dům Mafra, rozhlasová stanice Impuls a hudební televize Óčko. Poté, co zákon začal platit, Andrej Babiš převedl svoje firmy Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů.