Koukolíkovi odjakživa milovali koně, a tak brzo vedle domu vyrostla stáj pro první vlastní koníky Gitana a poníka Tondu. Pastvin a prostoru měli v okolí domu dostatek, a tak postupně stáje rozšiřovali. V současné době je Jiří spolumajitelem úspěšné biofarmy zaměřené právě na chov vlastních koní s rozšířenou působností v oblasti poskytování ustájení dalším majitelům koní. Jak sám říká, práci v zemědělství musí mít člověk hodně rád, aby vydržel pracovat víceméně sedm dní v týdnu. Jsou dny, kdy se mu z postele nechce, ale ví, že koně jíst musí, což neznamená je vypustit na pastvu, ale také zajistit seno, slámu a spoustu dalšího na zimní období. Sám jezdí na koních od svých šesti let. Zúčastnil se i nejrůznějších závodů, odkud si dovezl nemálo pohárů. Pohled na svět z koňského hřbetu mu nikdy nezevšedněl, pokud to čas dovolí, rád vyjíždí se svojí partnerkou a spolumajitelkou firmy Míšou na projížďky v okolí Vrbice. Aby se náhodou nenudili, jak s úsměvem oba říkají, rozhodli se zrekonstruovat zdevastovanou vrbickou stodolu a kravín. Vymyslet, co praktického zde vybudovat, jim trvalo jen malou chvíli. Díky nim je ve Vrbici prosperující pila a truhlárna.
close
info
Zdroj: Monika Šavlová, archiv Jiřího Koukolíka
zoom_in
Lidé od vedle: Jiří Koukolík.
