Jak Deníku řekla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, která zřízení nové služby prosazuje, terénní chůva může v budoucnu pomoci i některým samoživitelům. „Je důležité, aby se mohli nadechnout a zajít si třeba někam nakoupit,“ uvedla.

Lenka Dvořáková trpí dětskou mozkovou obrnou.
Těžce postižení lidé nevyjdou s penězi. Jurečka zvažuje nový příspěvek

Chůvu by mohli využít i vážně nemocní rodiče nebo ti s lehčím mentálním postižením. „Pomoci by mohla třeba i při úmrtí jednoho z rodičů nebo rodině, kde je otec či matka ve vězení. Možných těžkých životních situací je mnoho,“ podotkla zmocněnkyně.

Vše bude individuální. Někdo případné služby využije v délce jedné či dvou hodin týdně, jiný častěji. Někomu pomoc postačí pár týdnů, jiný ji bude potřebovat dlouhé měsíce či třeba i rok a déle. Záleží na typu krizové situace.

Práce s rodinou

Zřízení institutu terénní chůvy jsou naklonění i na ministerstvu práce a sociálních věcí. „Mohlo by se jednat o sociální službu zajištěnou prostřednictvím různých organizací. Spíše by mělo jít o nízkoprahový charakter nabízející odbornost, ale i důvěru pro rodiče,“ uvedl pro Deník mluvčí Jakub Augusta.

Jak podotkl, jde o jedno z opatření Strategie rovnosti žen a mužů, která je nastavena Úřadem vlády. „Cílem je podpořit model dobře dostupné odlehčovací a sociálně aktivizační služby,“ dodal. Koncepční změny budou součástí připravované novely zákona o sociálních službách a sociálně-právní ochrany dětí.

Přesný termín ani konkrétní podoba zřízení služby zatím nejsou stanoveny. Není tak například jasné, kolik chův by stát platil a kdo přesně by o přidělení dotovaného hlídání rozhodoval. K financování by ale podle Šimáčkové Laurenčíkové mohly být využity peníze z evropských fondů.

Ilustrační foto
Kolikrát týdně se mohu osprchovat? Postiženým lidem chybějí peníze i asistenti

Rodiči nacházejícími se v těžkých situacích jsou dnes hlavně samoživitelé. „Pomoc terénní chůvy bychom určitě uvítali, protože čas je vedle financí jednou z nejnedostupnějších komodit, kterou samoživitelé disponují,“ uvedla pro Deník projektová manažerka Klubu svobodných matek Andrea Kaňáková.

Budování vztahu mezi dítětem a cizím, ač ověřeným, člověkem je ale podle ní dlouhodobější proces. „Málokterý rodič by svěřil dítě cizímu člověku bez hlubšího vztahu. Z našeho pohledu by se muselo jednat o dlouhodoběji nastavenou spolupráci," dodala Kaňáková.