Třetí srpnový týden roku 2002 postihla Plzeňský kraj nejhorší povodeň za posledních více než sto let. Před rozběsněným živlem byly evakuovány čtyři tisíce lidí. Katastrofa způsobila škody za více než čtyři miliardy korun, o život ještě před příchodem hlavní povodňové vlny přišla mladá raftařka. 19letá dívka sjížděla s přáteli Berounku ve čtvrtek 8. srpna. Raft se převrátil u Darové, jejím přátelům se podařilo dostat se na břeh. Tělo dívky z Horní Břízy našel až o tři dny později náhodný chodec zachycené ve větvích cca tři kilometry od osudného jezu.

Přečtěte si, jak povodně zasáhly do životů lidí v Plzeňském kraji, zavzpomínejte u fotek, jak povodně ničily naše města i krajinu.
• vydatné srážky přišly ve dvou vlnách: 6. a 7. srpna a poté 11. - 13. srpna
• zem po první vlně nasákla a nedokázala pojmout pozdější srážky
• 13. srpna do kraje přijíždí hasiči i vojáci z celé republiky, silnice jsou na řadě míst kraje nesjízdné, v Plzni se šíří falešná zpráva o protržení Nýrské přehrady
• živel napáchal v Plzeňském kraji škody za více než 4 miliardy korun, k zemi šlo šest desítek domů, nejpostiženější obcí byl Švihov se 14 zničenými domy a dalšími 20 s problémy se statikou
Více v tématu ZDE

Ničivé povodně způsobily vydatné srážky, které přišly ve dvou vlnách: 6. a 7. srpna a pak od 11. až 13. srpna 2002. Už po první vlně byla zem plně nasycená a nedokázala pojmout další srážky o několik dní později.

Zatopená Sušice

V pondělí 12. srpna se už od rána zvedají hladiny řek v kraji, nejvíce živel řádí na Klatovsku. Dopoledne už lidé stavějí hráze kolem náměstí v Sušici, o několik hodin později však Otava náměstí zaplavuje, je tam až metr vody. V Plzni je situace nejhorší v Koterově, v Liticích a na Doubravce. Odpoledne už se nedá projet pod Rondelem a policie zavírá i Tyršův most a také most na Rokycanské.

V noci na úterý 13. srpna do Plzeňského kraje přijíždějí na pomoc hasiči a vojáci z celé republiky. Nad ránem začíná evakuace plzeňské čtvrti Roudná. Elektrárna hlásí problémy s dodávkami proudu do některých plzeňských čtvrtí. V 7 hodin už je bez proudu 2000 domácností v západních Čechách.

V celém kraji jsou také problémy s dopravou. Mnohé silnice jsou nesjízdné, ke kolapsu se schyluje i v neprůjezdné Plzni. V západočeské metropoli veřejnou dopravu zajišťují jen autobusy, odříznutou Doubravku spojuje s centrem pouze vlak.

close info Zdroj: Deník/ Redakce zoom_in

V úterý dopoledne je plně zatopen Švihov, Úhlava zalila nejen náměstí, ale i okolí vodního hradu. V 11 hodin Plzeňany vyděsila rychle se šířící falešná zpráva, že se protrhla nýrská přehrada.

Hrozí další vlna z Hracholusek

Před polednem už stoletá voda v Plzni omezuje téměř všechny – provoz omezují nemocnice, neteče teplá voda. Kolem 15. hodiny jsou pod vodou Roudná, Denisovo i Anglické nábřeží, Štruncovy sady. Voda sahá k náměstí Republiky. Přehrada Hracholusky je navíc přeplněná a hrozí, že bude muset razantně upouštět, což by v Plzni znamenalo vylití i nejméně bouřlivé Mže. To se naštěstí nepotvrdilo.

V noci na středu 14. srpna v Plzni kulminují Radbuza i Úhlava. Nad ránem však náhle povodeň smetla několik domů v Dolní Lukavici. Vlna nepřišla z Úhlavy, ale z nedalekého rybníka.

Ráno všechny toky v kraji pomalu začínají klesat a začíná sčítání škod a velký úklid. Lidé se začínají vracet do svých domovů, ale například do plzeňské Roudné její obyvatelé zatím nesmějí. Hrozí tam zřícení domů.

Miliardové škody

V Plzeňském kraji bylo během srpnových povodní postiženo 128 obcí, neopravitelně poškozeno či přímo zříceno bylo na šest desítek domů, nejvíce byly postiženy okresy Klatovy, Plzeň-jih, Plzeň-sever a Rokycany. Celkové škody přesáhly čtyři miliardy korun, jen v Plzni to bylo minimálně 300 mil. Kč.

Nejpostiženější obcí se stal Švihov na Klatovsku s 1200 obyvateli. Záplavy tu napáchaly škody minimálně za 40 milionů korun. Voda se tu dostala do 65 obytných částí domů, 14 z nich skončilo v demolici a další dvě desítky měly problém se statikou.

V Plzeňském kraji povodně nejvíce zasáhly a poškodily silnice 2. a 3. třídy. Škody na nich dosáhly více než půl miliardy korun. Velká voda poničila řadu mostů, podemlela silnice, utrhala krajnice. Největší škody na komunikacích byly v okrese Plzeň-jih (zhruba za 250 mil. Kč). Škody Českých drah se v kraji vyšplhaly na cca 360 mil. Kč. Jeden z největších propadů v délce 30 metrů a hloubce deseti metrů vytvořila přívalová vlna například na trati Plzeň – Domažlice v Hradci u Stoda.

Co je stoletá voda

Stoletá voda neznamená, že by přicházela po sto letech nebo byla největší za sto let. Termín se používá, když průtok vody v řece překročí hranici, o níž předpokládáme, že se za 1000 let vyskytne jen přibližně desetkrát. Jako více než stoletá voda byla označena Úhlava v Klatovech a Úslava v Plzni-Koterově. Průtok Berounky v místech, kde opouští Plzeňský kraj, označili vodohospodáři jako více než 250letou vodu.