Leželo v mechu u paty obrovského modřínu. Loni na podzim tam ornitologové z Plzně nainstalovali umělou hnízdní podložku. Nahradila těžbou zničené hnízdo.

Vejce přežilo pád

Co se přesně na hnízdě druhého květnového rána stalo a proč se vejce po pádu z více než třináctimetrové výšky nerozbilo ornitologové neví. „Pravděpodobně došlo k souboji dvou čapích párů o atraktivní hnízdní lokalitu a následného zásahu do již snesené a nasezené čapí snůšky," popisuje možnou příčinu Karel Makoň ze Záchranné stanice živočichů v Plzni. Tyto souboje jsou u čápů zcela běžné a v přírodě se vždy úspěšně rozmnožují pouze ty nejsilnější páry. „Každopádně, nalezené vejce bylo po telefonické konzultaci ihned odvezeno doktorem Pojerem přímo do líhně Vlastimila Voráčka z Roupova. Ten vejce nasadil do líhně a všichni jsme s napětím čekali, co bude?" dále pokračuje v popisu příběhu plzeňský ornitolog.

V líhni se vylíhl čáp

A bylo. Zhruba za dva týdny se z vejce vylíhl malý černý čáp. „Od prvních dnů byl tak čilý a životaschopný, že se k nám do stanice dostal až 31. května kdy byl z líhně a inkubátoru převezen do voliéry pod elektrický infrazářič. Tady mládě velice rychle přibíralo a rostlo. Základem úspěšného návratu uměle vylíhnutého mláděte zpět do volné přírody je, pokud možno, takzvaný studený odchov bez fixace na člověka, a to v podmínkách podobných těm přirozeným. Proto také většinu mláďat čápů chováme na imitaci opravdového čapího hnízda tak, aby věděla, že každý chybný krok může znamenat jejich pád a konec."

Při následné adopci a přistrčení takto odchovaného mláděte do jiného hnízda je pak mnohem větší pravděpodobnost, že mládě z hnízda nespadne a bude adoptivními rodiči úspěšně odchováno.

Mládě adoptovali čápi černí

Pečlivě naplánovaná adopce mláděte proběhla 12. června. „Na základě výsledku monitoringu a kroužkování mláďat čápů černých na námi sledovaných lokalitách a hnízdech, jsme k adopci vytipovali již několik let úspěšně obsazované a kontrolované čapí hnízdo u Chrančovic. Zde byla, rovněž na námi zhotovené hnízdní podložce, dvě zhruba tak o pět dní starší mláďata než to naše. Zejména lokalita a počet mláďat na hnízdě byl k adopci nejvhodnější, a proto jsme při kroužkování našeho odchovance do hnízda přidali," přibližuje čapí příběh Makoň a vypráví dále: „Následovala série několika kontrol úspěšnosti adopce a jejího významu. Při této činnosti byla průběžně pořizována fotodokumentace tak, abychom věděli, zda mládě bylo adoptivními rodiči a sourozenci přijato. Kontrola adoptovaných mláďat či vypuštěných živočichů je pro nás velice důležitá a má svůj přínos zejména pro naši další práci. Každá informace o tom, že zvíře bylo adoptivními rodiči přijato, zda žije a opět se plnohodnotně začlenilo zpět do přírodního systému má cenu zlata, a to i za předpokladu, že se prokáže opak. V tomto případě vše běželo podle plánu a mládě na hnízdě rostlo tak, jak mělo."

Čápa viděli u Českých Budějovic

Další velkou radost ochránci zvířat měli, když jejich kolega František Pojer poslal zprávu o odečtení kroužku tohoto mláděte na zastávce při jeho cestě do teplých krajin. „Podle informací z dopisu byl náš odchovanec viděn ve skupině devíti čápů černých, pozorovaných ornitologem Jiřím Neuderte 13. září na lokalitě u Sedlíkovic u Českých Budějovic. To, že se jednalo právě o našeho čápa, se podařilo kolegům zjistit podle speciálního barevného kroužku, který jde odečíst dalekohledem či fotoaparátem i na velkou vzdálenost, aniž by musel být pták chycen a nějak rušen."

A tady příběh černého čápa z Vysočan, adoptovaného do hnízda na Plzni – severu a zastiženého v Sedlíkovicích na jihu ČR, prozatím končí.

„Záchrana čapího vejce a adopce uměle odchovaného mláděte čápa černého se povedla a máme další prokazatelné důkazy o tom, že to celé snad nějaký smysl mělo. Děkuji všem, kteří se na akci podíleli a nemalou měrou přispěli k tomuto perfektnímu výsledku," uzavírá povídání o čapím mláděti Karel Makoň.

Ve spolupráci s DES OP Plzeň