„Pak mohou nastat v podstatě dvě základní možnosti. Buď se dítěti udělá špatně nebo u něj alkohol navodí příjemné pocity,“ uvedl pediatr František Barták. Od toho se posléze odvodí většinou i další vztah dítěte k alkoholu.

„Alkohol je buněčný jed. Mladý člověk s ním nemá zkušenost, neumí odhadnout, co s ním alkohol udělá, chybí mu zpětná vazba,“ uvedl lékař.

Špatný vliv alkoholu na zdraví je snad už veřejnosti dostatečně znám. Buněčný jed se v játrech odbourává postupně, záleží na genetické dispozici a vybavenosti. Dětský organismus odbourává tento jed v játrech velice pomalu a poškozuje jaterní buňky. Další buňky, které alkohol poškozuje, jsou mozkové.

„Vůbec nejhorší je situace, kdy alkohol působí na teprve se vyvíjející buňky. Jsou to případy těhotných žen, které holdují alkoholu a nosí v sobě vyvíjející se život. Těm se v mnoha případech narodí těžko vzdělavatelné ale i nevzdělatelné děti,“ uvedl František Barták.

První pokusy ochutnat alkohol přicházejí v době, kdy se děti chtějí co nejvíce a pokud možno co nejrychleji podobat svým dospělým vzorům. „Alkohol euforizuje, odbourává stresy, strach, navozuje zábavu, mnozí jsou po něm hyperaktivní. Pokud má tyhle pocity po požití alkoholu dítě, je předpoklad, že se nenapije jen jednou, ale bude to opakovat. Je to potencionální alkoholik. Vysoké dávky alkoholu v dětství a dospívání mají špatný vliv na vývoj mozku a vrcholem je pak nevzdělatelný jedinec.

Pokud ale dítě poprvé vyzkouší alkohol a je mu zle, zvrací, má problémy, zřejmě k druhému pokusu příliš pospíchat nebude. I když i tady mohou existovat výjimky.

„V mnoha případech hraje podstatnou roli dědičnost. Někdy je totiž sklon k alkoholismu geneticky daný. Může se samozřejmě ale objevit i tam, kde se v rodině v minulosti nevyskytoval,“ uvedl pediatr.

V mnohých rodinách je zvykem otevřít například po nedělním obědě pivo a nalít trochu „na trávení“ i dětem. Škodí i takto malé množství? „Dětem by se alkohol dávat neměl.Ale i v tomto případě je to individuální. Pro koho je alkohol jen potravina, poživatina, nenavozuje to pocitovou nástavbu, tam je menší riziko konzumace alkoholu v pozdějších letech,“ míní lékař.

Zprávy o podnapilých dětech a mladistvých se objevují v masmédiích poměrně často. „Myslím si, že se situace nijak dramaticky nevyvíjí. Dospívající děti považují pití alkoholu za projev dospělosti a chtějí si to zkusit. Bylo tomu tak odjakživa,“ míní František Barták. Pak záleží i na tom, jak se k celé situaci postavíme my dospělí.