I když dnes název po českém dramatikovi devatenáctého století nenese, amatérské divadlo v Tachově nadále žije. V tradici vzniklé po skončení druhé světové války pokračují Komedyjanti. V seriálu, který jsme pro vás připravili, si připomeneme nejvýznamnější milníky a osobnosti tachovského amatérského divadla. Roky 1959 - 1966 Od 1. května 1960 bylo v Tachově zřízeno místní kulturní zařízení – Osvětová beseda.

Pod toto zařízení přešli ochotníci s malou úpravou v názvu – Divadelní kroužek J. K. Tyl OB Tachov. V tomto roce uvedli Dietlovo „Pohleďte pokušení“ a náročnou novinku Petra Karvaše „Půlnoční mše“ - se třemi hereckými dominantami: M. Plesarovou, Mir. Randou, Jar. Šimlem. Vr. 1962 uvedl soubor tři tituly: detektivku „Deset malých černoušků“, na Husitských oslavách v letním kině „Slovanské nebe“ od Josefa Tomana a úspěšnou komedii „Nebezpečný věk“ B. Březovského. Za posledně jmenovanou hru získal putovní vázu ONV jako nejlepší pokročilý divadelní soubor .

V roce 1963 si Jar. Šiml coby režisér našel starší dramatickou práci A. Casona, konverzační komedii „Sebevraždy na jaře zakázány“ o mírně vyšinutých lidech v jednom sanatoriu. A Miloslav Šlapák se odvážně pustil do jedné z četných povídek A. P. Čechova, smutnou komedii „Švédská zápalka“. Divadelní sezóna 1964 začala avizovat nezájem o ochotnické divadlo – jak ze strany herců, tak především ze strany návštěvníků.

Divadelního léta se zúčastnily v tomto roce jen čtyři soubory z okresu. Mezi nimi sice ještě i tachovský J. K. Tyl hrou Ivana Vyskočila „Faust, Markétka, služka a já“ s rytmickou skupinou dr. Charváta. Ještě předtím si Marie Plesarová zahrála titulní roli v dobře napsané francouzské komedii „Idiotka“.

Poslední pokus udělala v roce 1966 Arnoštka Jedličková, která se přestěhovala do Tachova ze Stříbra a měla zkušenosti z tamního ansámblu. S dětmi nastudovala hru „Alenka z 8. B“, s „dospěláky“ komedii „Fantastická rodina“. A opona šla na desítky let dolů. Tato parta už ji vzhůru nevytáhla.

Marie Mirtlová