Archeologové mají o Hrotek zájem už od poloviny osmdesátých let minulého století. „Ještě před dokončením studií mne oslovil kamarád, co studoval historii," říká ke zrodu snahy o průzkum vedoucí archeologů Václav Matoušek a vzápětí dodává, že ač by spolupráce mezi archeology a historiky měla být běžná, nebývá tomu tak vždy. „Dali jsme se tři dohromady, kolega Hájek historik, archivář František Kubů a já coby archeolog. Společně s ašským spolkem jsme prováděli výzkumy lokality u Aše. To byl podnět k tomu, že mne to začalo zajímat," dále říká k výzkumu archeolog Matoušek.

V okolí Hrotku už v minulosti bylo v lesích nalezeno několik objektů čtvercového půdorysu. „Díky písemným zprávám a kvalitním rytinám se dají snadno dát do souvislostí s válečnou událostí. Bitva se zde odehrávala někdy od poloviny srpna do září 1647. Od Chebu přitáhla švédská armáda a od Plzně císařská armáda. Oddělovalo je údolí Kosího potoka. Úkolem císařské armády bylo zastavit postup Švédů," popisuje události archeolog. Boji se říká bitva u Třebele, dříve na protějším kopci stával hrad, dnes je na těch místech barokní sýpka.

Archeologové hledají na Hrotku stopy bitvy u TřebeleZdroj: DENÍK/Antonín Hříbal

Archeologové začali průzkumem bojiště konkrétně v roce 1988. Zkoumali opevnění u Svahů. „Opevnění na Hrotku jsme si ale nechávali jako takovou zvláštní věc. Svým charakterem se totiž dost vymyká tomu, jak vypadala opevnění třicetileté války. Zdejší má půlkruhový půdorys a to je spíše výjimečná záležitost." Archeologa přesvědčil pohled, který se mu naskytl nad hradem Kynžvart. „Jsou tam zvláštní linie objektů a zároveň také kruh, který má shodně jako tady dvacet metrů v průměru."

Před dvěma lety udělali archeologové na Hrotku jednu sondu, ale nestačili ji dokončit. „Až letos jsem zase získal čas, peníze a lidi, tak jsme sem opět přijeli," poukazuje Matoušek, se kterým na pracích spolupracují studenti humanitních studií Univerzity Karlovy. Letos vytvořili celou soustavu sond, jakýchsi zákopů do země, které odkrývají kopec na holou skálu. Podle rytin a záznamů zde měl stát hlavní stan generála Wrangela. „Realita je ale taková, že si nad tím lámeme hlavu. Jsou zde mocné vrstvy usazenin, pod nimi skála na několika místech je upravovaná záseky. Téměř žádné archeologické nálezy," podivuje se archeolog Matoušek. Prozatím našli jediný střep z raného novověku.

Podle archeologů byl kdysi na Hrotku lom, kde se získával materiál na stavbu například cest. Lom pak upravila vojska pro svoji potřebu opevnění a dodnes jsou patrné terénní nerovnosti, které napovídají umístění několika děl. „To, co zde vidíme, je dílo lidských rukou a s jistou pravděpodobností by to mohlo potvrzovat písemné záznamy, že zde byla malá pevnost a hlavní velitelské stanoviště," uzavírá vedoucí skupiny archeologů Václav Matoušek.
V neděli odpoledne se na místo průzkumu přišla podívat skupina dvaceti zájemců, z nichž mnozí vyšli od kostela v Kořeni. Byli pozváni k ukázce práce archeologů a pěší poznávací výlet pořádalo místní občanské sdružení Pomozme si sami.